Basic HTML Version
70
Několik pohledů nejen na život tesláků a Teslu Rožnov
platila spíše symbolická cena, ceny energií byly zanedbatelné a laciná bývala i strava. Tak oběd, resp. večeře v závod-
ní jídelně stával 3,50 Kč atp. Po zapracování mohl pracovník získat vyšší třídu T 7 , kde hrubý příjem byl něco přes tisíc
korun. Další postup pak záležel na mnoha okolnostech. Pokud se pracovník nějak pracovně vyvinul, mohl se stát např.
vedoucím nějaké malé skupinky, což umožnilo jeho postup do třídy T 8 a postupně i výše. Jinak bylo nutno na postup
čekat i velmi dlouho. Obecně také platilo, že mzda nebyla určována tím, co pracovník umí či dokázal, ale jen tím, kolik
má podřízených. To často vedlo k umělému rozšiřování počtu podřízených jen proto, aby šikovný technik mohl být
lépe odměněn. Pro nadpočetné pracovníky se práce hledala s obtížemi. Tehdejší vedoucí odboru práce a mzdy poklá-
dali za svoji povinnost udržovat mzdy na co nejnižší úrovni.
S růstempočtuvysokoškolákůvpodnikua s rozšiřovánímhierarchiepracovišť docházelopostupněke změněatmosféry
a mzdové podmínky se částečně zlepšovaly. Významně lepší platové podmínky mívali však vždy jen vyšší vedoucí.
Takového postavení bylo možno dosáhnout cestou pracovních výsledků a schopností, jenže také cestou politické
angažovanosti. Tento druh však míval u podřízených i kolegů vždy menší autoritu.
Mzdové poměry vysokoškoláků v rožnovské Tesle nebyly obecně nikdy dobré. V době největší slávy podniku byly tyto
mzdy v průměru nižší ve srovnání s některými jinými podniky elektrotechnického průmyslu.
Vzdělávání vysokoškoláků
Od padesátých let probíhala v rožnovskémpodniku celá řada politických školení. Vycházelo se přitomz naivní předsta-
vy, že pracovník, který si osvojí jediné správné učení o politické ekonomii, vezme tyto zásady za své a bude intenzivně
pracovat. Do takových školení bývali často opakovaně zařazováni i nově přijímaní vysokoškoláci. Každý z absolventů
ovšem měl v rámci školní výuky povinné přednášky z marxismu-leninismu a skládal z toho náročné zkoušky. Věděl
tedy o tématu mnohem víc než lektoři, kteří vedli podniková školení. To však od účasti neosvobozovalo. Přitom
tato výuka probíhala zásadně na teoretické úrovni. Nestalo se, že by např. lektor demonstroval poučky o ekonomii
socialismu na dění v podniku. Byly to ostatně dvě zcela odlišné věci a každý nějak v tichosti akceptoval skutečnost, že
skutečný život probíhá docela jinak, než je psáno v učebnicích.
Byly tendence organizovat i odborné vzdělávání. Někdy v prvé půli šedesátých let přišla pražská technika s nabídkou
uspořádat v podniku postgraduální studium pro obor polovodičů. Nabídka byla přijata a po pohovorech se zájemci
byly s velikou pompou zahájeny přednášky. Posluchači očekávali, že se dozví něco užitečného pro svoji práci. Byla
ovšem přednášena jen obecná teorie polovodičů, kde dominoval složitý matematický aparát. Otrávení posluchači po-
stupně odpadávali a celý kurs pak potichu zkrachoval.
Bývaly pořádány i odborné přednášky různých lektorů, jak se je podařilo zajistit. Jejich úroveň byla různá a někdy i po-
chybná. S velkým očekáváním byla např. připravována přednáška pracovníka Akademie věd, který se vrátil z půlroční
stáže v polovodičovém průmyslu USA. Ten pán pak pohovořil o svém pobytu v USA z obecného hlediska, líčil různé
osobní zážitky, jen o polovodičovém průmyslu nepadlo nic konkrétního. Bylo zřejmé, že tento pracovník v rámci stáže
pořídil výlet. V té době se ostatně stávaly různé kuriózní případy. Vyprávělo se, že kdosi z centrálních orgánů byl vyslán
na prestižní výstavu Salon součástek v Paříži. Po návratu se vyjadřoval velmi neurčitě a dodatečně vyšlo najevo, že na
výstavě vůbec nebyl, poněvadž tam netrefil.
Skutečně účinným prostředkem pro vzdělávání vysokoškoláků byla podniková knihovna. Její vedoucí dovedl zajistit
zejména velmi užitečné separáty nejen na zakázku, ale i ze své iniciativy. To bývalo pro konkrétní technické práce vý-
znamnou pomůckou. Tento druh studia předpokládal alespoň základní znalosti angličtiny. Studiumpramenů v ruštině,
jak bylo horlivě propagandou té doby zdůrazňováno, nebylo k ničemu. Ukázalo se totiž, že ruské podklady bývaly
jen překladem původních anglických textů. Se znalostí jazyků byla ovšem v Tesle Rožnov n. p. veliká potíž. Většina
vedoucíchpracovníkůbylabez jakéhokoli jazykovéhovzdělání. Došlo to takdaleko, že vurčitédoběbyl ve funkci vedou-
cího odboru investic člověk, který neuměl pořádně ani česky. Přitom ta funkce předpokládala jednání se zahraničními
dodavateli apod. Tyto poměry na druhé straně přinesly výhodu v tom, že se mnozí vysokoškoláci, zejména z vývoje,
účastnili jednání se zahraničními dodavateli a bylo jim umožňováno i jednání v zahraničí.