Basic HTML Version
71
Několik pohledů nejen na život tesláků a Teslu Rožnov
Autorita vysokoškoláků v podniku
V padesátých letech bývala autorita vysokoškoláků nejen u dělnických profesí, ale i u podnikových vedoucích prau-
bohá. Mnozí dělníci byli přesvědčení, že co není spojeno s fyzickou námahou, žádnou prací není. Málo byla chápána
potřeba inovací, nových výrobků atd. Ale i podnikoví vedoucí duševní práci podceňovali. A tak byli vysokoškoláci
s oblibou posíláni na různé brigády i v pracovní době. Pracovali na výstavbě hřiště, míchali maltu při stavbě nového
internátu, vyráběli komposty atd. Při nezbytné rekonstrukci vývojových pracovišť museli veškerou manuální práci
provádět sami vývojáři. Přitom podnik disponoval vhodnými pracovníky. Jenže ti vykonávali málo známé práce kdesi
v Praze apod.
Postoj k vysokoškolákům se ovšem časem měnil. Došlo se k poznání, že politickými hesly a politickou angažovaností
se technický pokrok zajistit nedá. Začaly být postupně uznávány tvůrčí schopnosti, byly vytvářeny lepší pracovní pod-
mínky a členství ve straně přestalo být podmínkou i pro dost vysoké řídící funkce. Vysokoškoláci tak získávali autoritu
a zlepšovaly se i jejich hmotné podmínky.
Vysokoškoláci a politika
Rožnovští vysokoškoláci byli vesměs odchovanci poúnorového školství. Vstup do podniku pro ně znamenal kontinu-
itu systému, který již znali. Dívali se na něj racionálně. Věděli, že je důsledkem rozdělení světa a že se s ním v dané
situaci nedá nic dělat. A tak se přizpůsobovali, dělali to, co od nich bylo žádáno. Navštěvovali různé schůze, přijímali
závazky, zúčastňovali se manifestací a průvodů. Různé ty absurdity doby, nesmyslná organizační opatření, nekvalifi-
kované vedoucí apod. brali jako součást systému. Přitom si vytvářeli svůj mikrosvět. Tak např. v prvomájových oslavách
si v úzkých kroužcích vyprávěli anekdoty, zatímco z tribuny hřímal profesionální žvanil.
Tito lidé měli na druhé straně skutečný zájem o práci. Své úkoly se snažili vyřešit co nejlépe i v ubohých pracovních
podmínkách. Napravovali různá nesmyslná rozhodnutí svých vedoucích a za své pracoviště vždy cítili jakousi nefor-
mální zodpovědnost. Těmhle lidem také rožnovská Tesla vděčila za své úspěchy v technické oblasti.
Někteří pracovníci, zvláště ti noví, si často ani neuvědomovali, že jejich počínání sleduje strana. Existoval totiž systém
tzv. nomenklatury. Vysokoškoláci nejnižšího zařazení náleželi do nomenklaturymístní stranické skupiny, jejich vedoucí
do nějakého vyššího výboru strany, pak celozávodního, okresního atd., podle zastávané funkce. Tyto stranické orgány
pak měly rozhodující slovo v otázkách pracovního postupu kteréhokoli pracovníka. Velmi schopný inženýr mohl být
např. navržen na funkci vedoucího skupiny. Jestliže však příslušná stranická organizace nevyslovila souhlas, ke jme-
nování nemohlo dojít.
Převážná většina rožnovských vysokoškoláků byla tzv. bezpartijní, tj. nebyli členy strany. Nějaké větší akce k náboru
do strany se nekonaly. Ale občas bylo naznačováno, že by se např. mzdové zařazení mohlo se vstupem do strany vý-
znamně změnit.
Události roku 1968 vnesly do zavedeného systému veliký zmatek. Rožnovští vysokoškoláci až na pár výjimek souhlasili
s tezemi obrodného procesu. Dávali to najevo účastí na veřejných akcích a podpisem různých peticí. Bylo tu opravdo-
vé nadšení, očekávání pozitivních změn v mnoha oblastech. Po potlačení obrodného procesu ovšemdošlo k účtování.
Ale proti očekávání nebyly postihy„provinilců“ nijak drastické, pokud se jednalo o nestraníky. Tzv. iniciátoři hnutí byli
odsunutidojinýchorganizacíTesly.Tamvětšinouzískalipoměrněslušnápostavení.Ostatnívysokoškolácipakbylipodro-
beni tzv. pohovorům. Ty se uskutečňovaly před jakousi stranickou komisí, která měla posuzovat míru jejich zavinění.
A teď se ukázalo, jak výhodné je být nestraníkem. Dalo se úspěšně argumentovat neznalostí hloubky problému, sve-
dením atmosférou doby atd., atd. Pohovory pak pro nestraníky většinou skončily bez problémů. Horší ovšem bylo po-
stavení straníků. Ti byli ze strany vyloučeni, pokud ovšem nebyli součástí tzv. zdravého jádra strany. Vyloučení pak byli
postiženi snížením funkce, zastavením postupu apod., podle okolností. Postihovány byly i jejich rodiny. Ale našly se
i různé výjimky. Systém si už nemohl dovolit přijít o schopné pracovníky.
Tzv. období normalizace bylo paradoxně pro rožnovskou Teslu nejúspěšnější. Byla to doba významných výrobkových
inovací, významného rozšíření kapacit vývoje i výroby. Systém se z událostí roku 1968 poučil a dřívější formy politic-