Basic HTML Version
69
Několik pohledů nejen na život tesláků a Teslu Rožnov
Postavení vysokoškoláků v Tesle Rožnov n. p.
Kádrová politika ve znárodněném podniku
Poúnoru1948bylakádrovápolitikaobecněpodřízená ideologickýmhlediskům. Politickáangažovanost, věrnost straně,
to bylo nutnou podmínkou pro zastávání jakékoli řídící či jinak zodpovědné funkce. Většinou to bylo také podmín-
kou postačující. Odborná kvalifikace daná vzděláním nebo osobnostními předpoklady hrála v té době pramalou roli.
Ovládnutí té „jedině správné“ ideologie bylo klíčem k překonávání všech překážek a obtíží. Byla to doba dělnických
ředitelů, dělnických řídících kádrů, která neblaze ovlivnila československou ekonomiku a vedla k měnové reformě
v první polovině padesátých let. Tato kádrová politika byla ovšem uplatňována i v průmyslu. Odborníci tzv. staré školy
byli odsouváni na podřadná místa a k inteligenci té doby vládla pramalá důvěra. Byli v ní spíše spatřováni nepřátelé
existujícího systému.
Tato atmosféra ovlivnila i poměry v nově vzniklé Tesle Rožnov n. p. Nedostatečná kvalifikace mnoha řídících pracov-
níků, často i zřejmá neschopnost, však byla akceptována jako atribut doby. Těžištěm podnikové problematiky v pade-
sátých letech byly množstevní ukazatele výroby a ani tolik nevadilo, že vedoucím technického rozvoje byl po jistou
dobu dělník bez širšího rozhledu v oboru. Vysokoškolsky vzdělaných pracovníků byla v té době v podniku hrstka a byli
zaměstnáni většinou ve výkonných funkcích, zejména v oblasti vývoje. Podnik však počítal s rozšiřováním počtu kvali-
fikovaných techniků z řad absolventů nového socialistického školství a přijímal k tomu nezbytná opatření.
Centrálně řízený státní systém plánoval i rozmisťování absolventů vysokých škol. Podniky uplatňovaly své požadavky
na absolventy u jednotlivých fakult. Tam na konci studia probíhalo tzv. umístěnkové řízení. Zde měli absolventi mož-
nost určitého výběru. Bylo charakteristické, že většina absolventů usilovala o místa ve velkých městech, zejména
v Praze, a to především ve výzkumných ústavech. O zaměstnání ve venkovských továrnách byl tradičně pramalý zájem
a jejich požadavky se dařilo naplňovat jen s obtížemi. Jediným lákadlem zde bývala možnost brzkého získání bytu pro
absolventy s rodinami a ubytování pro absolventy svobodné. Toho využíval i rožnovský podnik. Byty zpravidla nebyly
k dispozici hned, ale až po určité době. Bylo však možné provizorní ubytování v objektu Hranička nebo v tzv. starém
internátě. Agendu bytů vyřizoval osobně ředitel podniku a jím jednou slíbený byt býval obvykle také přidělen. Pozdě-
ji byl vystaven tzv. nový internát pro ubytování svobodných absolventů. O ubytování přijatých vysokoškoláků se tedy
Tesla starala poměrně slušně.
V pozdějších letech, kdy Tesla Rožnov n. p. měla již jméno významného a odborně fundovaného pracoviště, bývala
s vysokými školami navazována spolupráce již na úrovni diplomových prací studentů. Mnohé diplomové práce byly
zadávány podnikem, rožnovští odborníci zastávali funkce vedoucích, konzultantů či recenzentů diplomových prací.
Někteří z diplomantů pak sami žádali o přijetí do rožnovské Tesly.
Zařazování vysokoškoláků
Nově přijímaní vysokoškoláci byli obvykle přiřazováni zkušenějším kolegům, aby se seznámili s pracovními postupy,
respektive s činností podniku. Obvykle se setkávali s velice nízkou vybaveností svých pracovišť. V padesátých letech bý-
vala k dispozici již zastaralá technika. Přitom existovali vedoucí, kteří mnohemdokonalejší přístroje pečlivě schovávali,
snad ze strachu z jejich poškození mladými inženýry. Obecná tendence vedla k svépomoci, mnohé si museli vysoko-
školáci zhotovovat či obstarávat sami. To ovšem postup prací zpomalovalo. Na druhé straně však tito pracovníci zís-
kávali schopnost překonávat problémy, improvizovat atd., což se pak v době dynamického růstu podniku vyplácelo.
Mzdové poměry vysokoškoláků byly smutnou kapitolou. Nástupní plat vysokoškoláka v padesátých letech byl určen
třídou T 6, což činilo 980 Kč hrubého příjmu měsíčně. Životní náklady ovšem v té době nebyly velké. Za ubytování se