Basic HTML Version
68
Několik pohledů nejen na život tesláků a Teslu Rožnov
Aby se stihlo ranní jednání v Praze, bylo nutno z Rožnova vyjet asi ve tři hodiny v noci. Ve Valašském Meziříčí pak bylo
spojení na rychlík do Prahy. Pro vzdálenost z Rožnova do Prahy byl nárok na použití první vlakové třídy. Jenže to byla
pouhá teorie. V padesátých letech byly obecně neuvěřitelné spousty služebních cest. Tak v rychlíku na Prahu bývaly
první třídy již obsazeny cestovateli ze Slovenska. Bylo úspěchem získat místo k sezení ve třídě druhé a byly časté přípa-
dy, kdy nezbylo než cestu prostát v uličce. Po provedeném jednání pak bylo možné cestovat v odpoledních hodinách
zpět do Rožnova. Úspěchem bylo, pokud se podařilo dorazit ve 22 hodin. Při tehdy dost častých a obvyklých zpoždě-
ních vlaků to bývalo spíš po půlnoci.
Některá jednání vyžadovala dvou- nebo i vícedenní pobyt v Praze, pak nastával problém s ubytováním, respektive
s noclehem. Teoreticky bylo možné využít hotel, jenže i ty bývaly obsazeny jinými služebně cestujícími, a tak pouť po
hotelech často končila neúspěchem. Pravda, někdy se podařilo získat pokoj pomocí úplatku recepčnímu. Ten tenkrát
činil asi 40 Kč, což sice nebylo mnoho, výdaj však nebylo možné vyúčtovat. Ceny za ubytování nebyly vysoké a bylo
možné se ubytovat i v hotelech honosných jmen, jakými tehdy byly třeba Alcron, Esplanade apod., bylo-li ovšem
místo. Pokud se nepodařilo nocleh sehnat, nezbývalo než se uchýlit do noclehárny Tesly Elstroj ve Voctářově ulici. To
bylo zařízení s patrovými postelemi a jedním umyvadlem. Jako pokrývka sloužila vojenská deka, dále malý polštářek
a prostěradlo. Povlečení ale nemuselo být vždy čisté. Zato cena ubytování činila pouhých 5 Kčs.
Přenocování v Praze ovšem přinášelo i volný večer. Ten mohl každý strávit podle svého a záleželo jen na tom, do jaké
míry se v Praze vyznal. Ti, co v Praze studovali, byli ve výhodě. Mohli navštívit své známé, nebo chtěli-li nějaké rozptý-
lení, věděli, kam jít. Tehdy v pasáži Alfa existovala vinárna Boulevard, kde zpívala Vlasta Průchová jazzové melodie,
tedy něco, co v Rožnově nebylo možné. Přitom vstupné a útrata na nějakou tu sklenku vína byly nepatrné. Známí také
třeba poradili, kde zpívá Eva Olmerová. V tomto ohledu i v padesátých letech existovala v Praze svébytná zábava bez
ohledu na deklarace režimu.
Ti, kdo Prahu znali méně, a bývali to především roduvěrní Valaši, trávili večery nejčastěji v některé z pražských špeluněk.
V takovém lokále u Šmelhauzů hrál šraml a bavila se dobrá společnost tvořená drobnými zloději a příslušnicemi nej-
staršího řemesla. Tam existoval úplně jiný svět, než jaký se prezentoval, to byla pořád ta stará Praha. Nově příchozí byl
přijímán s nedůvěrou. Ukázal-li se však poněkolikáté, býval přijat do party a dozvěděl se o dění v Praze úžasné věci.
Pokud ho ovšem neokradli.
Služební cesty do Prahy bývaly kupodivu i zneužívány. Nějaký věrohodný důvod se vždy našel a v rámci takové cesty
bylo možno vyřídit nákupy, pořídit zboží, které v Rožnově absolutně chybělo. Ve druhé půli padesátých let se tímto
způsobem zajišťovalo i maso. V Rožnově totiž maso nebylo k dostání. Před masnou stávaly dlouhatánské fronty a na
mnohé čekající se prostě vůbec nedostalo. To v Praze bývala situace přece jen o něco lepší. Bylo ovšem nutno jít na-
kupovat brzo ráno. A tak přiletělo-li se letadlem, dalo se obstojně nakoupit a taková služební cesta měla i hmotný vý-
sledek.
Administrativa služebních cest bývala dost jednoduchá. Žadatel musel vyplnit a podat příslušný formulář, který pak
musel odsouhlasit jeho vedoucí – držitel podpisového práva. Na tomto základě pak bylomožno v podnikové pokladně
vyzvednout přiměřenou zálohu na cestu. Po návratu musel cestovatel vypracovat vyúčtování a doložit doklady výloh
a případně obdržel ještě nějaký doplatek. Současně musel vypracovat zprávu ze služební cesty, kde musely být uve-
deny podstatné aspekty jednání a hlavní výsledky. Tuto zprávu pak opět schvaloval vedoucí.
V padesátých letech bývalo velice lacino. Finanční částky, které příslušely cestovateli na stravu apod., byly sice velmi
malé, pro daný účel však většinou postačily a při troše skromnosti pokryly i náklady volného večera.