67
Služební cesty do Prahy v padesátých letech
Tesla Rožnov n. p. měla s Prahou četné pracovní kontakty. V padesátých letech byl čs. průmysl organizován podle so-
větského vzoru. Ve vyšších řídících funkcích dominovalo slovo „hlavní“. Tak nejbližší podřízení ředitele byli „hlavní“
funkcionáři, například hlavní inženýr, hlavní technolog apod. Jednotlivé pracovní obory pak spadaly pod hlavní sprá-
vy ministerstva. Tesla Rožnov n. p. tehdy náležela pod Hlavní správu 8, kde byl vedoucím soudruh Emanuel Řehola.
Agenda rozepisování, sledování a vyhodnocování plánu jakož i agenda různých jmenovitých úkolů se neobešly bez
osobního styku řídících pracovníků. Pro rožnovské vedení z toho vyplývala nutnost poměrně častých cest do Prahy.
Tesla Rožnov n. p. měla ovšem podnikový automobil. Byl to Tatraplán, tehdy pokládaný za špičkové vozidlo. Jeho šo-
férem byl starší pán, řečený Ludva. S tímto vozidlem, zpravidla plně obsazeným podnikovými funkcionáři, ne-li přímo
ředitelem, se dosti často pouštěl do Prahy. Ve své době to byla dost romantická cesta. Dálnice neexistovala a jezdi-
lo se tzv. severní cestou přes Olomouc. Cestu komplikovaly železniční přejezdy. Pověstný býval přejezd v Zámrsku,
kde automobily čekaly třeba i hodinu. Tradovalo se, jak rožnovskému vedoucímu zvláštního oddělení, který spěchal
na jakousi poradu, při takovém čekání vypověděly nervy. Tenkrát prý vytáhl pistoli, se kterou se ostatně rád honosil,
a ohrožoval nevinného železničáře ve strážnímdomku. Ale to nebylo všechno. Automobilový provoz v Praze býval v té
době nevelký, nicméně rožnovský šofér si do vnitřní Prahy netroufal a jízdu vždy zakončil v Tesle Elstroj, ve Voctářově
ulici č. 16 na Libeňském ostrově, až tam to uměl. Odtud se pak už museli cestovatelé dopravovat městskou dopravou.
Jízda automobilem tehdy nebyla zrovna rychlá a nebyla také valně oblíbená. Existovaly však i jiné možnosti. Často
byla využívána cesta letadlem. Nejbližším letištěm tehdy byl Holešov. Na ranní letadlo do Prahy nebylo žádné spojení
veřejnou dopravou, takže někdo z cestovatelů musel vzít vlastní auto, které pak nechal zaparkované u letiště do ve-
černího návratu. Cesta letadlem bývala relativně levná. V prvých dobách létala stařičká Dakota, ještě z válečných let.
Cesta tímto veteránemnebyla zrovna příjemná, letadlo dost houpalo a leckomu se cestou udělalo špatně. Později byly
nasazeny sovětské typy IL12 a IL14, které byly podstatně stabilnější.
Tesla dostala k dispozici i skutečné aerotaxi, malé dvoumotorové letadlo. Tímmohl ovšem cestovat především ředitel
a jeho nejbližší podřízení. Cestování tímto prostředkem nebylo asi zrovna bezpečné. Pilot se prý dost nudil, prováděl
různé akrobatické kousky a nakonec, když už nelétal pro Rožnov, při nějakém takovém kousku zahynul.
Do Prahy ovšem nejezdili jen vysocí podnikoví funkcionáři a jejich bezprostřední podřízení. Tesla Rožnov n. p. měla
i rozsáhlou technickou spolupráci s pražskými výzkumnými ústavy. Ta vyžadovala osobní styk na úrovni tvůrčích tech-
nických pracovníků. Obdobně cestovali i referenti v oblasti nákupu, vyjednávání kooperací apod. Občas se těmto ces-
tovatelům podařilo získat místo v autě či letadle. Daleko nejužívanějším dopravním prostředkem byl ovšem vlak.
Několik pohledů
nejen na život tesláků
a Teslu Rožnov