Basic HTML Version
62
Tesla Rožnov a technický rozvoj – stručná charakteristika vývoje podniku od založení v roce 1949 do roku 1990
Státní úkoly
Řešení nových součástek pro odběratele, zavádění jejich výrob atd., to vše vyžadovalo určité finanční prostředky.
Tady bylo možné využívat pouze fondů vlastního podniku nebo prostředků přidělovaných nadřízenými útvary. Bylo
známo, že pro překročení určitých zásadních technických bariér a pro významné technické inovace prostředky nemo-
hou postačit. Tady bylo pak možno uplatnit instituci státních úkolů.
Hlavním organizátorem státních úkolů byla Státní komise pro vědu, techniku a rozvoj investic (SKVTRI). V součinnosti
s touto komisí pak mohl podnik formulovat komplexní úkol, v jehož rámci bylomožno získat finanční prostředky z roz-
počtu SKVTRI a také devizy na dovoz podstatných technologických zařízení. Takový úkol musel být zpracován podle
určitých pravidel a býval dlouhodobý, např. na dobu dvou až tří let. Muselo být explicitně určeno, čeho a kdy se má
dosáhnout. Podstatnou částí státního úkolu pak byl realizační výstup. To znamenalo, že výsledky řešení mají být vyro-
beny a do určitého termínu také prodány. Projednávání státních úkolů bývalo složitou záležitostí. Bylo také provázeno
náročným oponentním řízením, kterého se účastnili i zástupci některých státních institucí. Byl-li státní úkol schválen,
byl zapsán do příslušných podnikových plánů a bylo zahájeno řešení. Docházelo občas ke skluzům v příjmu devizo-
vých prostředků, v rožnovské Tesle však byly státní úkoly vždy dobře plněny. Jediným problémem bývaly realizační
výstupy. Plánovaly se většinou s tříletým předstihem, a i když byly projednávány s potenciálními odběrateli, stávalo se,
že odběratel nestihl včas připravit svoji navazující výrobu, nebo byl schopen odebrat jen část výstupu. Poněvadž jed-
nání o změně realizačních výstupů s SKVTRI bývala bezvýchodná, končila taková záležitost vždy prémiovým postihem
vedoucích techniků, kteří za situaci vůbec nemohli. Ale i tak byly státní úkoly užitečným nástrojem a rožnovská Tesla
jim vděčí za některé inovace.
Operativní řízení I.
Řešení nových součástek v Tesle Rožnov n. p. nebylo nikdy jednoduchou záležitostí. Vedle technologického vývoje
bylo nutno zabezpečit řadu zařízení technologických i měřicích, bylo nutno zajistit potřebné materiály. Celá tato čin-
nost byla plánována a byla součástí plánu technického rozvoje. Plánem bylo nutno zajistit základní koordinaci jednot-
livých činností tak, aby se výsledky prací sbíhaly k určitým uzlovým termínům. Samozřejmě docházelo k prodlevám
a skluzům, leccos se nedařilo. Řešení takových situací bývalo předmětem operativního řízení z úrovně vyšších vedou-
cích. Hledala se řešení různými výpomocemi, alternativními přístupy apod. V krajním případě bylo nutno přistoupit
ke změně plánu, což bývala nepopulární a obtížná agenda. Nakonec se však vždy našlo schůdné východisko a případ,
že by se úkol zcela zhroutil, není znám. Velmi složité situace nastávaly v oblasti zařízení. Zhruba do poloviny šedesá-
tých let bylo ještě možné vyjít se zařízeními převážně vlastní produkce. S růstem složitosti technologie bylo nutno se
obracet na specializované světové výrobce, nebo spíše na různé překupníky, kteří byli ochotni zprostředkovat i chou-
lostivé dovozy. Mnozí pracovníci vývoje i výroby se pak postupně zapojovali do mezinárodního obchodu jako tech-
ničtí experti.
Výrobky rožnovské Tesly se obešly bez zahraniční pomoci, resp. bez nákupu licencí. To např. u řady digitálních integro-
vaných obvodů budilo podiv u některých západních výrobců. Výjimkou byl problém barevné obrazovky. Tady bylo
pod určitým tlakem vysokých státních orgánů přistoupeno k nákupu licence z Japonska. Nebyla to volba nejšťastnější
a zavádění výroby bylo také provázeno řadou problémů. Tato licenční výroba však nakonec svůj účel splnila a velmi
dobré rožnovské barevné obrazovky se na čas staly lukrativním exportním sortimentem. Úvahy o pokračování spolu-
práce s japonskou firmou a záměr zavést výrobu menšího modelu barevné obrazovky pak už nedošel naplnění.