Basic HTML Version
61
Tesla Rožnov a technický rozvoj – stručná charakteristika vývoje podniku od založení v roce 1949 do roku 1990
Konkretizace sortimentu
Úvodním podkladem pro konkrétní jednání s odběrateli byl tzv. požadavkový list. Jím odběratel specifikoval svůj
požadavek na nový výrobek. Zpravidla se jednalo o ekvivalent neboli zaměnitelný typ nějakého výrobku renomované
zahraniční firmy. Ten byl určen řadou technických parametrů, které měly být nějakým způsobem garantovány. Odbě-
ratel uvedl požadované množství v jednotlivých letech a také termín, ve kterém by měl být nový výrobek k dispozici.
Požadavkový list pak byl předmětem odborného posuzování v rožnovském podniku. Jednalo-li se o malá množství,
byl požadavek zpravidla odmítán s tím, aby odběratel hledal jiné řešení. Byl-li počet přiměřený, byl požadavek posu-
zován z hlediska použité technologie, existujícího strojního parku apod. V případě přijetí byl požadavkový list potvr-
zen a stal se dokladem zakázky. Požadovaný typ pak byl zařazen do plánu vývoje. Takový plán měl zpravidla tři etapy.
Prvou etapou bylo dosažení tzv. laboratorních vzorků, které měly potvrdit, že je řešení technologicky možné. Násle-
dovala etapa funkčních vzorků, musely splňovat všechny technické požadavky. Tak probíhala prototypová série, jako
předobraz následné hromadné výroby. Základem prací bývaly zahraniční vzorky požadovaného výrobku a údaje do-
stupné v literatuře. Každá etapa byla hodnocena oponentním řízením. Současně probíhalo jednání s odběratelem,
který výsledky vývoje hodnotil ve svých podmínkách. Bylo-li vše v pořádku, došlo k uzavření tzv. technických podmí-
nek výrobku. To byl dokument, který charakterizoval výrobek technickými parametry a rozsah jeho kvality. Byl to pod-
klad pro objednávku. Technické podmínky pak platily po celou dobu výroby dané součástky a případné změny mohly
být provedeny pouze na základě jednání s odběratelem.
Uvedený postup s sebou nesl řadu problémů. Jedním z nich byl rozsah technických požadavků odběratele. Odběratel
pracoval na základě zahraničního vzoru a v podstatě nedovedl posoudit, které parametry požadované součástky jsou
pro něj podstatné a které ne. Proto pro jistotu požadoval garanci úplného souboru parametrů tak, jak byly zapsány
v katalogu zahraničního výrobce. Rožnovský vývojář se tak ocitl v horší situaci než vývojář zahraničního originálu. Ten
se totiž mohl soustředit jen na několik podstatných parametrů a ostatní pak publikoval v katalogu tak, jak mu vyšly.
Tesla Rožnov n. p. měla vždy větší počet odběratelů. Ti pracovali v různých oborech, např. ve spotřební elektronice,
v telekomunikacích, ve výpočetní technice atd. Každý vycházel z nějakého zahraničního vzoru, od kterého pak odvo-
zoval svůj požadavek na součástky. Výrobci zahraničních vzorů ovšem nebyli totožní a totožní nebyli ani výrobci sou-
částek, jejichž ekvivalenty byly požadovány. Každý výrobce přitom užíval svoji technologii a takovou technologii pak
zpravidla vyžadoval i ekvivalent originálního výrobku. Odtud plynul tlak na zavádění variantních technologií v rož-
novské Tesle. To samozřejmě přinášelo technické i kapacitní problémy.
Technologický park rožnovské Tesly nebyl nikdy na světové úrovni. Zatímco přední světoví výrobci obměňovali svůj
strojní park s každou významnější inovací, používala se v Rožnově z finančních důvodů zastaralá zařízení a jen výji-
mečně se podařilo nakoupit něco moderního. Podobná byla i situace v oblasti materiálů. Výsledkem byly problémy
s výtěžností vyráběných součástek. Výtěžností se rozumí procento dobrých ze všech vyrobených kusů. Prakticky bý-
valy hodnoty výtěžností nezřídka hodně vzdálené bájné hranici sta procent. Oddělování dobrých a špatných kusů se
provádělo měřením, na které tak byly kladeny značné nároky. Přesnost měření má vždy své technické meze, což má
s klesající výtěžností rostoucí význam. Proto bylo nutno ponechat systém tzv. tolerancí, zavedených dávno v době
elektronek. Podle tohoto systému bylo prvé měření, tzv. první kontrola, vždy o něco přísnější než tzv. druhá kontrola
prováděná orgány péče o jakost. To samozřejmě vnášelo do procesu další komplikace. Problém výtěžností bohužel
přetrval v rožnovské Tesle po celou dobu trvání znárodněného průmyslu. Skutečně světoví výrobci měli výtěžnosti
téměř stoprocentní a vady bývaly pouze náhodné. Tady již Tesla konkurovat nemohla. Na druhé straně však bývala
jakost výrobků rožnovské Tesly pro domácí poměry slušná a podstatně lepší, než dosahovali výrobci v RVHP, zejmé-
na v SSSR.