63
Tesla Rožnov a technický rozvoj – stručná charakteristika vývoje podniku od založení v roce 1949 do roku 1990
Technický rozvoj za koncernového uspořádání
Československá elektronika dosáhla v průběhu sedmdesátých let určitých úspěchů. Dařilo se naplňovat poptávku po
spotřební elektronice, vyráběly se elektronické telefonní ústředny pro výhodný export, začínalo se s počítači a zaříze-
ními průmyslové regulace atd. Zásadní podíl na těchto výsledcích měla rožnovská Tesla, která byla velmi uznávanou
organizací. V odborné veřejnosti byly uznávány informace o stěžejní úloze elektroniky pro růst produktivity práce ve
vyspělých zemích a o jejích aplikačních možnostech v celé řadě oborů. Někde z těchto zdrojů pak ve státních institu-
cích vznikla myšlenka věnovat československé elektronice zvýšenou pozornost a vyvolat v ní vůdčí sílu k oživení tech-
nického pokroku v mnoha oborech. Počátkemosmdesátých let bylo zřízeno Federální ministerstvo elektrotechnického
průmyslu. Jemu podřízené podniky pak byly organizovány ve výrobkově členěných koncernech. Oblast součástek pro
elektroniku byla svěřena rožnovské Tesle, z jejíž části bylo ustaveno generální ředitelství koncernu Tesla Elektronické
součástky. Byla přijata koncepce, podle které měl rožnovský koncern zajišťovat elektronické součástky pro všechny
ostatní koncerny ministerstva orientované na finální výrobu. Tato koncepce vycházela ze situace, jak se jevila koncem
sedmdesátých let, a nebyla v ní spatřována žádná rizika pro budoucnost. Také tady se vycházelo z požadavku převa-
žující soběstačnosti, i když určitá výrobková směna v rámci partnerů v RVHP se již předpokládala.
Byla to ovšem koncepce v principu chybná. V té době již mnozí vysocí představitelé elektrotechnického průmysluměli
možnost navštívit podniky některých světových výrobců. Mohli získat informace o tom, že není ekonomicky únosné
vyrábět součástky jen pro malý omezený trh. A také o tom, jak nesmírné a neustále se opakující náklady si vyžadují
výroby moderních např. polovodičových součástek. Takové údaje bylo ostatně možno nalézt i v odborné literatuře.
Pokud by se takové informace vzaly v úvahu, bylo by nutným závěrem, že na takové programy stát velikosti Českoslo-
venska nemá a mít nebude. Podobným úvahám se nedostalo sluchu a původní koncepce začala být realizována. Jak
to v podobných případech bývá, byla realizace v prvých etapách dost úspěšná.
Koncerny tak, jak byly v rámci federálního ministerstva organizovány, měly daleko ke skutečné koncernové organi-
zaci používané ve vyspělých zemích. Koncernovým podnikům byla totiž v mnoha ohledech ponechána téměř úplná
nezávislost. Přísné direktivní rozpisy pak platily jen pro přidělování finančních prostředků a některé ukazatele plánu.
Mezi ty obory, kde si podniky podržely prakticky nezávislost, patřil i technický rozvoj. A tak i nadále jednali o novém
sortimentu s odběrateli pracovníci podniku a pravidla pro sestavování plánu technického rozvoje zůstala zachována.
Rožnovské generální ředitelství ovšem provádělo určitou koordinaci prací s partnery, kterými byla nyní generální ře-
ditelství odběratelských organizací. Na této úrovni se jednalo o všech součástkách pro určitý daný finál a nebývala to
jednání jednoduchá. S podnikem Rožnov bylo vždy jednáno s cílem dosažení oboustranně přijatelné dohody. To bylo
také umožněno tím, že obě jednací strany se dlouhodobě znaly a pracovníci generálního ředitelství věděli o reálných
možnostech podniku. Pokud snad někdy došlo k direktivnímu uložení, jednalo se o mimořádný případ, např. o nějaký
výrobek pro armádu, jehož řešení bylo direktivně uloženo ministerstvem. Na druhé straně mohlo generální ředitel-
ství přispět určitým objemem investic, podařilo-li se je zapracovat do koncepčních materiálů projednávaných s mi-
nisterstvem. Plány technického rozvoje podniků byly ovšem sumarizovány na generálním ředitelství. Případné změny
plánu v podstatných položkách se pak s generálním ředitelstvím projednávaly.
Operativní řízení II.
Také na úrovni generálního ředitelství byly konstatovány různé diskrepance v plnění plánu a bylo nutné přijímat opat-
ření k nápravě. Nejvyšší instancí v tomto směru byly týdenní porady u generálního ředitele. Tyto porady však byly
technické problematice věnovány jen v nepatrném rozsahu. Převládala operativa, byla tendence zasahovat do napro-