Basic HTML Version
60
Tesla Rožnov a technický rozvoj – stručná charakteristika vývoje podniku od založení v roce 1949 do roku 1990
takový účinek nemají. Jsou jimi např. rezistory, kapacitory, konektory apod. Některé z těchto součástek byly v Čes-
koslovensku vyráběny v závodě firmy Philips v Praze Hloubětíně. Jiná výroba elektronek byla zorganizována během
druhé světové války ve Vrchlabí firmou Lorenz. Pasivní součástky pak byly v omezeném rozsahu vyráběny firmou
Always v Praze. Po znárodnění se předpokládal určitý rozvoj elektroniky a bylo přikročeno k rozšiřování výrobních ka-
pacit. Pro pasivní součástky byl budován podnik Tesla v Lanškrouně, který se pak dále rozšiřoval svými závody. Pro vý-
robu aktivních součástek byl pak určen nově budovaný podnik Tesla v Rožnově pod Radhoštěm, který v průběhu let
rovněž vybudoval některé závody. S rozvojem sortimentu produkce v Tesle Rožnov n. p. se ukázala nelogičnost a neu-
držitelnost původního dělení součástek. Rožnovská produkce byla proto dělena podle technologií. Byla rozvíjena sku-
pina elektrovakuových součástek, kam nověji patřily např. obrazovky, rentgenové převaděče apod. Pak byla skupina
polovodičů, která vedle aktivních tranzistorů zahrnovala a pasivní diody, tyristory. Nakonec přistoupila skupina inte-
grovaných obvodů, které v sobě mohou obsahovat součástky obojího druhu.
Tvorba sortimentu výroby v Tesle Rožnov n. p.
Sortiment elektronických součástek produkovaný v Tesle Rožnov n. p. byl téměř výhradně řešen podle požadavků ně-
kterých odběratelů. Přitom se předpokládalo, že bude-li určitý výrobek určený konkrétnímu odběrateli k dispozici,
najde uplatnění i u některých dalších uživatelů. Tento předpoklad byl zpravidla splněn. Tato skutečnost, podmíněna
také odpovědným a náročným jednáním s odběrateli, měla za následek absenci odbytových problémů po řadu let.
Z výše uvedeného přístupu existovaly pouze dvě výjimky. Tou první bylo samotné zavedení prvních polovodičových
výrobků na základě vlastního rožnovského vývoje. Výzkumem polovodičových součástek na bázi germania se v po-
lovině padesátých let zabýval Výzkumný ústav pro experimentální fyziku, který sídlil v Praze na Karlově náměstí. Tam
byly experimentálně odzkoušeny prvé typy germaniových usměrňovacích diod vyrobených slitinovou technologií.
Tyto usměrňovací diody měly široké aplikační možnosti jako dokonalejší náhrada selenových usměrňovačů a vý-
zkumný ústav usiloval o jejich výrobní realizaci. Tehdy přes odpor rožnovského vedení a na nátlak jednoho z akademi-
ků byla v rožnovské Tesle zorganizována jedna nepatrná vývojová skupina sestávající ze tří vysokoškoláků a několika
pomocníků. Jejím úkolem bylo připravit výrobu germaniových usměrňovacích diod. To v sobě zahrnovalo nejen vývoj
samotných diod, ale i potřebných zařízení. Úkol se podařilo přes řadu problémů splnit. Bezprostředně následoval
vývoj prvních československých germaniových tranzistorů na základě výsledků téhož ústavu. Byly nízkofrekvenční,
ale dokázaly demonstrovat zesilovací funkci. Vedení rožnovské Tesly, které v téže době rozvíjelo výrobu bateriových
elektronek, teprve nyní pochopilo, že na věci něco je. O prvé polovodičové výrobky rožnovské Tesly byl mimořádný
zájem na straně uživatelů. Teprve pak došlo k postupnému posilování vývojové i výrobní základny germaniových po-
lovodičů. Rozvoj polovodičových součástek, které se později staly prestižní náplní programu Tesly Rožnov n. p., byl
tedy založen v ubohých a improvizovaných podmínkách. Nabídka prvních polovodičů pak probudila zájem uživatelů
o moderní techniku, který později už jen vzrůstal.
Druhou, i když méně rozsáhlou iniciativou Tesly Rožnov n. p. byla nabídka prvního lineárního integrovaného obvodu,
který byl tvořen jen třemi propojenými tranzistory na společném čipu. Také tento výrobek vznikl bez podpory vede-
ní podniku ve velmi skrovných podmínkách. Vzbudil však mimořádný zájem u uživatelů a zaměřil jejich pozornost na
integrované obvody, které v té době nebyly ve světě nijak běžné. V obou případech sehrála Tesla Rožnov n. p. roli prů-
kopníka nové techniky v Československu, což podpořilo její vynikající pověst v oboru.
Iniciativa rožnovské Tesly se ovšem týkala i perspektivy. Byl sledován rozvoj oboru ve světě, což ovšem bylo časem
stále složitější. Na základě závěrů z takového sledování a ve shodě s reálnými možnostmi byl pak formulován i per-
spektivní rámcový výrobní program. Tento program byl pak předkládán odběratelům na tzv. elektronkářských konfe-
rencích, které se konaly v Rožnově každoročně. Zástupci rožnovského podniku tam přednesli referáty o technologic-
kých možnostech podniku, o možném či perspektivním výrobním sortimentu apod. Zástupci odběratelů nato uvedli
své vlastní představy o žádoucím rozvoji, uvedli perspektivní sortiment ze svého hlediska a i připomínky k sortimentu
existujícímu. Průnikemobou hledisek pak vznikala rámcová představa o výhledových plánech vývoje nových výrobků.
Takový výhled byl pak konkretizován jednáním s odběrateli.