Basic HTML Version
28
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Celkem bylo v Rožnově vyráběno 20 typů miniaturních elektronek.
Novalové elektronky
Novalové elektronky svým počtem kolíků a větším průměrem baňky umožnily konstrukci složitějších elektronek pro
televizory. To byl hlavní motor techniky, kromě toho bylo možné zvětšit systém namáhaných koncových elektronek
a tím dosáhnout zvýšení spolehlivosti.
Do výroby byly zavedeny 6L41, QQE03/12, 6CC42, EF80, PL81, PY83. Jak jste si všimli, také to byly dvě malé vysílací
elektronky, úspěšně používané v leteckých a pozemních stanicích. Pro radiopřijímače byly vyráběny EBF89 a později
ECC85 pro VKV pásmo. Brzy přibyly typy PCF82, PL36, PY88, ECH84 a konečně PL504. Tehdy se hromadně vyráběl tele-
vizor Mánes s první hranatou obrazovkou. Přesné pořadí, v jakém začala výroba jmenovaných typů, si už nepamatuji,
ale lišilo se to v řádu měsíců, nikoli roků. Konstrukčně nejsložitější pentodou byla EF86, nešumící, nemikrofonní, ne-
bručící nízkofrekvenční zesilovač. S její výrobou nebyly problémy, ale zájem o ni brzy zanikl, protože byly na světě už
slušné tranzistory. Vyráběny byly také tři ukazatele ladění, a to EM80, 81 a 84. Všechny musely mít na vnitřní stěně
baňky předempřipravenou vodivou vrstvu. Typ EM84 byl později změněn do provedení se svítící vrstvou na vloženém
zvláštním sklíčku. Z Vrchlabí byla předána výroba PCC84 a ECH84. Tam byla nutná volná výrobní kapacita pro moderní
VHF tetrody a pentody s napínanou první mřížkou. Usměrňovačka DY86 byla vyráběna na provozu speciál, a to kvůli
nutnosti vyjiskřování, což vyžaduje zvláštní zařízení s vysokým napětím.
Ještě jedno tažení pod praporem kvality jsem zažil. Elektronky mají prý nepřípustně velké pnutí ve skle, a to v zátavu
baňky s výliskem. Pořádná elektronka musí něco vydržet, to se prý zkouší tak, že se elektronky naházejí do vařící vody
a žádná nepraskne, informaci přivezli strážci kvality ze zahraniční cesty. Už se však nezeptali, že předtím elektronky ne-
smějí být chladnější než 30 stupňů Celsia, protože snesou šok nejvíce asi 70 stupňů. Než se to vysvětlilo, uteklo dost
vody, měli tendenci to předepsat pro přejímku. Leč přesto z toho bylo poučení, používali jsme to k rychlému otesto-
vání správně seřízeného zatavovacího automatu.
Co se kvality týče, můj vedoucí byl aktivní v dokazování schopností našeho provozu. Pěkný čas a úsilí jsme věnovali
zkoušení kalených výlisků, takové se po lisování záměrně netemperují, ale naopak prudce ochladí foukánímstudeného
vzduchu na střed. Slibovali si od toho, že se podaří s takovými výlisky vyrábět elektronky úplně bez pnutí a záta-
vu. Zkrátím to, značný počet elektronek nám naopak popraskal, než jsme toho nechali. Není to tak úplně nesmyslný
nápad, v řadě případů se to ve sklářství používá, my jsme asi nepřišli na to jak.
Jako poslední typy elektronek byly pro koncový rozklad barevných televizorů zavedeny PL509 a PY500, jejichž výro-
ba pokračovala několik posledních let v závodě Třinec a tam byla posléze ukončena. Vyráběna tam byla také PL504
pro černobílé televizory. Před závěrem výroby se na jejich kvalitě negativně podepsalo zlepšovatelské hnutí. Než se
to rozrostlo ve velký malér, výroba naštěstí skočila. V Třinci byly vyráběny i některé další novalové typy ve standardní
dobré kvalitě.
Shrnutí: PL500, PL504, PL509, EL509, PY500 byly vyráběny v celoskleněném provedení, ale výlisek měl měkké niklové
kolíky a poněkud jinou roztečnou kružnici.
Když se s odstupem času dívám na tento vývoj, konstatuji, že většina konstrukcí byla skutečně provedených, a to bylo
poznat také na dobrých výsledcích sériové výroby. Snad nejlépe provedená byla EF 80, v běžné sériové výrobě byl do-
sahován pulzní katodový proud 1 A, což je na tak malou katodu obdivuhodné. Tato elektronka přežila v budoucnu
většinu vyřazených televizorů s parametry, podle kterých ji bylo možno potom prodat jako novou, kdyby o to někdo
stál. Dlouhoživotnostní verze dosahovala běžně více než 7 000 hodin s parametry, které se nelišily od elektronky nové.
Také ECH84 byla vyráběna s dobrými výsledky.
Celkem bylo v Rožnově vyráběno 25 typů novalových elektronek, z toho velká část až do zániku výroby elektron-
kových televizorů. Za plné výroby bylo v jedné etáži instalováno 5 čerpacích skupin, ve druhé 7 čerpacích skupin.
Osvědčené rozmístění s meziskladem součástek uprostřed bylo zachované. Na každou stranu od středu etáže byl čistý
prostor pro montáž systému, ten byl na obou stranách oddělen od čerpání přepážkou, čerpací skupiny byly na obou
koncích etáže.