Basic HTML Version
20
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Katody a vlákna
Katody a vlákna byly původně vyráběny na provozu kovosoučástek, později tato výroba dostala svého samostatného
vedoucího.
I když by bylo možná vhodnější se o technické problematice katodového niklu zmínit v souvislosti s jinou kapitolou,
musím o tom hovořit. Zmínil jsem se, že Tesla Rožnov kupovala katodové trubičky z dovozu, takže v našich hutích se
tím nikdo zvlášť nezabýval. To byla zcela jasná strategická chyba, když by exportér řekl dost, byla by výroba elektro-
nek odstavená. Toho si začali být vědomi hlavně na ministerstvu obrany. Z toho důvodu naše ministerstvo zadalo vý-
vojový úkol k řešení.
Nebylo to snadné ani rychlé. Chemická analýza sice dokáže určit, že katodový nikl je velmi čistý nikl s přídavkemasi de-
setiny procenta křemíku a magnézia, potíž je v tom, aby tyto přídavky byly aktivní. Kromě toho nebyl dost dobře znám
jejich přesný vliv na aktivaci katody, tj. na potřebnou redukci kysličníků vzácných zemin za horka. Ta je pro činnost
katody nezbytně nutná, ale musí probíhat velmi pomalu po celý život elektronky. Přitom je záhodno, aby nevznikla
mezivrstva pod kysličníkovou emisní vrstvou, která má jednak velký příčný odpor a může být příčinou jiskření katody
při větším proudu, a která zamezí další redukci, to je pak konec životnosti. Větší množství příměsí se může v průběhu
životnosti elektronky odpařovat a způsobit nežádoucí vodivé povlaky uvnitř.
Z původně zamýšleného vývojového úkolu se postupně stala práce základního výzkumu a bez příslušné spolupráce
s hutěmi by ani nedošla ke kýženému závěru. Je možno konstatovat, že se to díky úsilí a osobní angažovanosti vývo-
jových a vedoucích pracovníků podařilo. Tak se dnes ví, že přídavek křemíku je výborný pro výrobu elektronek, pro-
tože aktivace katody je rychlá a snadná, ale elektronka už asi po tisíci hodinách začne zacházet na tvorbu mezivrstvy.
Hořčík je problémem pro hutě, protože v tavbě niklu snadno skončí v neaktivní formě. Pro výrobu elektronek je dost
dobrý, pokud je aktivní, ale musí se s ním pracovat obezřetněji. Elektronky mají delší životnost, obzvláště dlouhou ži-
votnost mají tavby jen s malým přídavkem hořčíku, tzv. katody z pasivního niklu. Hodně se už o tom vědělo, otázkou,
kterou si osobně kladu, je, kdo to ví ještě dnes a zda to ještě k něčemu je, jestli v hutích ještě žijí odborníci, kteří by to
uměli utavit, a také zařízení, na kterých by to šlo. To už patří do základních historických otázek technického pokroku
našeho věku a odpověď na ně je možná trochu smutná.
Něco zajímavého se mi k tomu přece jenom vybavuje. Za zkušební elektronku byla používána UY1N, což byl technicky
dobrý tah, protože jednoduchost elektronky vyloučila vliv nechtěných souvislostí. A součástky jsou dostatečně velké,
takže mužská ruka není tak zcela nešikovná. Vývojové pracoviště bylo vybaveno skromně, ovšem vy provádíte větši-
nu zkoušek na výrobních provozech, tak co. Přesto se ukázalo, že trocha místa na práci je potřebná, a pro rychlejší po-
souzení by také bylo vhodné mít alespoň několik desítek životnostních pozic po ruce. Oboje dohromady se pořád ne-
chtělo směstnat. Zahořovací rám by se hodil, ale kdyby byl tak poloviční! Od slov k činům nebylo daleko, na chodbě
pak překážela ta autogenem odříznutá část. Až potud pracoval selský rozum správně, mně se ale nyní vybavila složitá
debata hospodářského vedení. Problém byl, jak vyřešit následnou inventarizaci zařízení a zda by za to neměl být
někdo služebně postižen.
Mřížky
Tesla Rožnov používala v období výroby elektronek mřížky stejného provedení. Mřížka je tvořena dvěma paralelně
umístěnými silnějšími vodiči, říká se jim nosníky, ovinutými tenčím drátem, který stojí v cestě elektronům od katody
k anodě, to se nazývá vinutí. Vinutí se zhotovovalo výhradně z molybdenového drátu, pro některé mřížky musel být
drát předem žárově pozlacen. To se týkalo tepelně namáhaných prvních mřížek, zlato působí proti nežádoucí mřížko-
vé emisi. Nosníky se používaly niklové s přídavkemmanganu, aby byly tvrdší, nebo ve druhém případě měděné s pří-
davkem stříbra z téhož důvodu. Ty měděné mají lepší tepelnou vodivost. Jediná tvarová výjimka se mi teď vybavila,
byla to spirálka bez nosníků v magickém oku EM11 na katodě uprostřed svítícího stínítka.
Všechny mřížky byly vyráběny na speciálních mřížkovacích automatech, a to mechanickým zatemováním drátu vinu-
tí do zářezu v nosníku. Automat navíjí mřížku ve vodorovné poloze, oba nosníky vedle sebe, má navíjecí hlavu s upro-
střed umístěným stojícím navíjecím trnem, a dále má posuvný suport s regulovaným proměnným pohybem. Hlava