Basic HTML Version
19
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Chemie
Chemie připravovala velice fajnové věci. Emisní suspenze byly připravovány ze směsných karbonátů, dříve se říkalo
uhličitanů, některých vzácných zemin. Jsou to baryum, stroncium a vápník v určitém poměru, jejich sloučeniny musí
být navíc o zcela určité velikosti směsných krystalů a velmi čisté. K nim se přidalo trochu kolodia, což je v podstatě
nabobtnalá střelná bavlna, a vhodné rozpouštědlo či ředidlo. Směs bylo nutno umlít do suspenze vhodné pro stříkání
lakýrnickoupistolí. To semuselo vyzkoušet, na kovovou niklovou trubičku se nanášelo v několika krocích několik vrstev,
aby měla celá vrstva po zaschnutí předepsanou tloušťku. Každá šarže této suspenze dostala své označení a musela
projít kompletní praktickou zkouškou na předem určeném typu elektronky. Teprve potom se směla použít pro séri-
ovou výrobu, všechny katody musely mít jasné označení šarže. Že byla sledována i vyzkoušená šarže či tavba katodo-
vého niklu, bylo samozřejmostí.
Podobně byla připravována i emisní suspenze pro kataforetické nanášení na přímo žhavené katody. Ta se však v ur-
čitých detailech dost lišila. Nanášela se pomocí kataforeze, tj. vlivem přiloženého elektrického napětí na speciálním
stroji.
Dost dlouhou dobu pracovali vývojoví pracovníci na záměně kolodia za jiné lepidlo, a to polyakrylátové. Kolodium
má při rozkladu emisní vrstvy v elektronce někdy tendenci změnit barvu vrstvy do šediva. Záleží také na stupni nitra-
ce celulózy, ta musí být do nižšího stupně než pro výrobu bezdýmého střelného prachu, přesto je příprava nebezpeč-
ná. Střelná bavlna se dodává zvlhčená lihem jako kolodium, ale pak se musela před další prací vysušit, to není legra-
ce. Z historie Tesly vím, že to jednou v laboratoři bouchlo, ale protože dodržovali obecná pravidla a bylo toho pohro-
madě málo, odnesla to jen jedna suška, která skončila rozšklebená, něco věcí kolem a okna. Nikdo nebyl blízko, takže
se nikomu nic nestalo. Až o dost později se chemici dohodli, jak nakupovat kolodium, aby vyhovovalo danému účelu.
Později používané akryláty mají na katodě poněkud jiné vlastnosti, ale příprava je bezpečnější. V posledních letech se
použití, zdá se, po dlouhých vývojových pracích podařilo vyřešit.
Vůbec nemůžu vynechat to nejzajímavější, a to je kataforetická suspenze jemně mletého korundu na izolační vrstvu
žhavicího vlákna. Od té se chce, aby na spirálce z wolframu držela po sintraci jak při nutné manipulaci při montáži, tak
měla ve žhavém stavu dlouhodobě vynikající izolační vlastnosti. Když někdo chce korund umlít, tak si musí vzpome-
nout, že je to tvrdý vzácný nerost jen o jeden stupeň měkčí než diamant. Dnes ho lze nakoupit uměle vyrobený jako
monokrystal. Ačkoli je za studena chemicky netečný, za horka při teplotě tání v sobě dokáže rozpouštět jiné nerosty.
Teplota tání takové směsi je nižší a izolační vlastnosti za tepla to degraduje, jeho čistota je tedy žádoucí. Mlecí mlýnek
a koule z porcelánu, jak je v běžné chemii obvyklé, nelze použít, protože právě porcelán by umletý korund znehod-
notil. Na fígl museli chemici ve výrobě elektronek přijít již ve třicátých letech minulého století, ale je zajisté zajímavý
ještě i dnes. Korund se musí mlít ocelovými koulemi v ocelovémmlýnku. Korund při tom funguje jako nežádoucí bru-
sivo, a tak omele značnou váhu koulí i vnitřní plochy mlýnku. Umletý obsah má v sobě hodně železa, a proto musí být
podroben dalšímu procesu, což je leptání, myslím kyselinou chlorovodíkovou. Železo se rozleptá a jeho sloučenina je
rozpustná, a tak se dá vymýt. Chemici tomu říkají digerování. A je to.
Další připravovanou suspenzí byla stříkací suspenze magnézium-karbonátů na slídy. Vrstva po vyžíhání zabraňuje
vzniku souvislých napařených povlaků a tím znemožňuje vznik svodových proudů mezi elektrodami.
Při výčtu jsem vynechal řadu ostatních důležitých chemikálií či věcí. Pokusím se některé další jenom vyjmenovat,
např. luminiscenční suspenze pro magická oka, grafitové suspenze pro vnitřní vodivé povlaky, roztok chloridu cíniči-
tého pro průhledný vodivý povlak na skle, tmel na patice a čepičky, letovací vody, leptací roztoky na čištění katodo-
vých trubiček, leptací roztok na chromželezové kolíky, roztok na sleptávání wolframového drátku pro přímo žhavené
katody a další.
Co však vynechat nemohu, to jsou destilace. V první řadě to byla dost velká destilovna vody. Později k tomu přibylo
pracoviště na regeneraci iontoměničů. Dále to byla destilovna ředidel, ta byla nutná na všelijaké dokonalé praní sou-
částek. Kromě toho bylo zřízeno zvláštní pracoviště na čištění a destilaci rtuti, která byla nutná jako náplň difuzních
vývěv. Později bylo zbudováno pracoviště pro vakuovou molekulární destilaci nakupovaného silikonového oleje. Toto
pracoviště bylo úspěšným výstupem vývojového úkolu materiálových laboratoří. Olej byl používán pro difuzní čer-
pací vývěvy hlavně ve výrobě obrazovek. Byl znám a testován jako dobrý i v zahraničí a měl název Rodifol, tj. rožnov-
ský difuzní olej.