Basic HTML Version
16
Výrobní program – elektronky, obrazovky
až na nejnovějším automatu s nepřetržitým chodem. Tam měla každá jednotlivá pozice i svoji malou rotační vývěvu
poháněnou elektromotorem. To však učinilo čerpací automat velmi složitým a těžkým na váhu.
Pak následují operace zahrnující mechanické dohotovení elektronky. Je to navlečení a přitmelení patice, vytvrzení
tmelu, totéž se týká čepičky, pak přiletování vývodů, u některých elektronek to bylo ještě šopování vnějšího kovové-
ho stínicího povlaku buď hned, nebo až nakonec.
Zahoření
Vyčerpaná hotová elektronka se musí zahořet. Je to proces probuzení a ustálení kysličníkové vrstvy katody, ten pro-
běhne při zvýšené teplotě katody a průtoku vyššího katodového proudu. Kromě toho se mřížky a anoda musí vyčistit
elektronovým bombardováním a jejich zahřátím. Getrové zrcátko postupně pohltí uvolněné zbytkové plyny, a z jeho
vzhledu technik umí posoudit, zda je vše v pořádku. Toto všechno se provede na zahořovacím rámu, ten byl používán
stacionární. Obstaraly to instalované zdroje, jako zatěžovací odpory se používaly žárovky, takže takový oboustranný
stojan pro 200 elektronek měl dohromady 600 žárovek a vypadal z dálky jako důl na žárovky. Zahořovací postup měl
obvykle 3 fáze, přepínání a nastavení v předepsaném pořadí obstarala obsluha, celkové trvání bylo asi půl hodiny.
Vedle zahořovacích rámů bylo docela teplo, příjemné to bylo po ranní cestě do práce v mrazu.
Technickou zajímavostí je to, že každá pozice zahořovacího rámu musela být opatřena také vysokofrekvenční tlumiv-
kou pro zamezení vysokofrekvenčního kmitání. To se muselo pro každý případ vyzkoušet, jinak stačilo rukou nad elek-
tronkami mávnout a žárovky se rozsvěcely a pohasínaly podle toho, zda stojan kmital.
Technologická disciplína
Teď se zmíním o věci, která se nazývá technologická disciplína. V době, kdy se ještě o katodách vědělo málo, se ve vý-
robě střídala období prosperity a starostí. Ve výrobě se došlo ke zjištění, že se dá věc operativně řešit změnou čerpací-
ho a zahořovacího předpisu a napraví se tak vliv nové dodávky materiálu. V tom je háček, který se jmenuje nedodrže-
ní předpisu, což některé nadřízené pracovníky z hospodářského vedení velmi vzrušovalo. Když je to předepsáno, musí
se to dodržovat, a tím to bude v pořádku. Nedodržování předpisu je přeci nepřípustné a hraničí to s trestnou činnos-
tí. Osobně jsem se s touto formulací setkal a dokonce byla myšlena zcela vážně, jak jsme se mohli na konkrétních pří-
padech poučit.
Hlavní inženýr se rozhodl, že bude práce osobně řídit. Byl to starší člověk techniky znalý a v oblasti společenských
vztahů doopravdy více zkušenější. Jeho rozhodnutí měla vcelku logiku a nebylo důvodu se jim vzpouzet. Do příštího
jednání jsme měli co dělat, abychom to všechno stihli. Zhodnotil výsledky a vydal další rozhodnutí. Tak se uskutečnila
řada dalších jednání, myslím, že jich bylo tak asi deset. Po více než dvou měsících prací vydal rozumný závěr, ať je po
našem. Přibližně od té doby byla na vedoucího technologa výrobního provozu delegována pravomoc vydat čerpa-
cí a zahořovací předpis bez změnového řízení, aniž ho bude někdo obviňovat z trestné činnosti. Podmínkou byl pod-
pis na dokladech, dále pak provozní deník a písemné podání změny dokumentace po určité delší době, vždy však po
ukončení výroby toho kterého typu. Tento princip řízení byl od té doby dodržován. Ke cti vývojovým pracovníkům,
kteří pracovali na problému katodového niklu a posléze vyřešili jeho nejvhodnější složení, nebyly časté změny ani tak
nutné.
Chrastění
Zahořená elektronka je schopna dlouhodobé funkce. Jako první se zkoušela dokonalost svárů, a to chrastěním. Elek-
tronka je zapojena v nízkofrekvenčním zesilovači a do elektronky se klepe předepsanou gumovou paličkou. Když to
nic nedělá a v reproduktoru není nic slyšet, je vše v pořádku Zákazníkovi, který elektronku kupuje, by to však asi nedě-
lalo dobře, kdyby se na takové násilí páchané na elektronce musel dívat.