Basic HTML Version
14
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Příklad
K vysvětlení celé řady okolností vyberu jeden příklad. Na tom nejlépe poznáme, na čem všem výroba elektronek zá-
visela a jak byla organizována. Koho ze čtenářů nezajímají technické podrobnosti, nechť si vybere jen ty zajímavosti
a přeskočí čtení. Pouhý historický výčet by však byl nudný. Jako příklad jsem se rozhodl vybrat ECH21.
Elektronka ECH21 byla před znárodněním průmyslu vyráběna v Praze podle dokumentace firmy Philips, nevím přesně
kde a kdo byl majitelem podniku. Vše, co bude následovat, se týká také UCH21, jejíž konstrukce se liší žhavením a elek-
trickými parametry. Dokumentace byla téměř úplná, vím však, že katody byly dodávány z Holandska s již nanesenou
emisní vrstvou a dokumentace neobsahovala podrobnosti nutné k výrobě katod. Myslím, že také některé jiné díly byly
dodávány hotové, snad skleněný výlisek. Některé původní výkresy jsem osobně viděl v Rožnově. V roce 1954 výroba
úspěšně běžela. Katodové trubičky byly nakupovány z dovozu, od koho a za jakých podmínek, mi není známo, vím ale,
že k dispozici byly dva druhy materiálu rozlišené jen číslem. Lišily se aktivitou redukce kysličníkové vrstvy v průběhu
zpracovaní a tím i výslednou emisí. Oba druhy byly použitelné s určitou úpravou v procesu výroby.
V době, kterou pamatuji, byly dost vážné starosti s netěsností skleněných výlisků. Příčinou byly podélné rýhy v chrom-
železových kolících, kterýžto drát vyráběný v hutích byl používán pro vakuově těsný zátav. Jako dodatečné řešení
byla použita fermež, do které se musela ihned po vyčerpání elektronka ještě za horka svými kolíky namočit, pak otočit
a nechat zaschnout. Fungovalo to spolehlivě a nemělo to na výslednou kvalitu negativní vliv, ale nikomu se to tech-
nicky nelíbilo. Řešení záviselo na hutích a trvalo řadu měsíců, dnes se mi zdá, že déle. Myslím, že se jednalo o teplotu
při válcování a tažení drátu pro kolíky. Popohnal to až velký tlak z výroby televizních obrazovek, kde byly použity stej-
né výlisky, a netěsnost přišla na podstatně větší sumu peněz.
Když už jsem si vybral jeden příklad za všechny, pár zajímavostí k němu ještě dodám. Týká se to zlepšovatelského
hnutí. Anoda triody je větší, než je její aktivní část. Blíže spodní slídě je vykousnutá a na mřížce je v tom místě zvlášť
vyrobená manžeta. Její technický smysl se zdál být nejasný, snad to bylo kvůli kapacitám mezi elektrodami, jak se ří-
kalo. Vyjasnilo se to tehdy tím, že jeden zlepšovatel uspořil emisní suspenzi zkrácením emisní vrstvy na délku jen pod
aktivní část anody. Jeho návrh, ačkoli úspory byly malé až sporné, byl v rámci vyhlášené akce na podporu zlepšova-
telské iniciativy přijat. Brzy nato se ozvali výrobci radiopřijímačů, že na některých kmitočtech to píská. Ta část katody
pod manžetou je totiž také činná a tvoří paralelní diodu a drží oscilační napětí v mezích, které nedovolí vznik parazit-
ních kmitů. Na tento případ jsem byl upozorněn, když jsem na provoz nastupoval.
Také byl realizován zlepšovací návrh na oválný tvar čtvrté mřížky heptody, ačkoli původní výkres předepisoval koso-
čtverec. Popud k němu přišel z mřížkárny a nástrojárny. Vyrobit navíjecí trn kosočtverečného průřezu, ze kterého se
mřížka bezchybně svléká, je zajisté složitější a dražší, než je ovál. Elektronka byla vyráběna s oválnou čtvrtou mříž-
kou dost dlouhou dobu a její užitnou hodnotu to v tomto případě ovlivnilo málo. Dodatečně bych dnes odhadl, že to
mohlo mít vliv na mírné zhoršení směšovacích produktů vyššího řádu, což se v normálním přijímači nedá poznat. Ná-
vrat k původně předepsanému tvaru byl mnohem delší a bylo třeba překvapivé zjištění na dosaženém velmi malém
rozptylu elektrických parametrů a celkové vynikající výtěžnosti.
Tady je vhodné dodat jednu informaci, ke které jsem se neoficiálně dostal. Přišla ústním podáním přes železnou
oponu z Holandska od firmy Philips, která ve svém vlastním zájmu občas sledovala, jak si vede konkurence. Jejich ob-
chodníci se údajně na základě technického posouzení našich elektronek začali zajímat, co vede Teslu Rožnov k tak vy-
nikající kvalitě elektronky již historického typu. To se týkalo právě elektronky ECH21. Měli údajně za to, že náš podnik
má snahu strhnout na sebe výrobu starých elektronek určených pro náhrady do již fungujících přijímačů. Od určité
doby taková výroba vynáší podstatně více než výroba elektronek nových. To asi neznali náš centrální způsob pláno-
váni a tvorbu cen. Nic z toho nebylo.
Dílna byla uspořádána podle vyzkoušeného vzoru firmy Philips.
Montáž systému, tj. sestava kovových součástek, byla prováděna v čistější oddělené místnosti. Pracovalo se ručně
s použitím jen několika drobnějších přípravků. Systém drží pohromadě pomocí nosných slíd s přesně vyseknutými
otvory a spojovacích bodů, které byly vymyšleny tak, aby se daly deformovat tvrdší pinzetou. Ne každá dívka byla na-
tolik šikovná, aby dokázala pracovat bez chyb a stačila si vydělat. Potom byly bodovým svářením spojeny některé sou-
částky, například přívod katody se stíněním apod. Hlavní bodové sváření bylo nutné pro postavení systému na skle-