Basic HTML Version
13
Výrobní program – elektronky, obrazovky
Výroba elektronek v Tesle Rožnov
Kdo byl tou hlavní osobou či který státní úřad určil, která elektronka bude v programu, o tom nemám informace. Když
se nyní zamyslím, zda byla některá z elektronek skutečné vyvinuta v Tesle Rožnov, vychází mně negativní odpověď.
Je to trochu smutné zjištění, ale z mého osobního rozboru vyplývá, že ve všech případech se jednalo o co možná nej-
přesnější kopie zahraničního typu elektronky, tj. o ekvivalent předmětu, který byl vymyšlen již dříve a existoval jinde.
Tím zdaleka nechci říci, že byla situace snadná, naopak tím, že v tomto oboru výroby se existence železné opony dala
zřetelně rozpoznat, muselo být vynaloženo značné odborné úsilí. To, co se laikovi mohlo zdát jako vyřešené, se ukázalo
jako nedostatečné pro bezchybný chod sériové výroby, bez možnosti zeptat se proč. Vcelku brzo pochopili i vlivní
funkcionáři na ministerstvu obrany, že výroba pro ně důležitá závisí na vyřešení základních materiálových a technolo-
gických problémů. Výroba elektronek tak zavdala vážný důvod pro základní výzkum i v těchto oblastech.
Situace v Tesle Vrchlabí byl obdobná, až na to, že z předchozí výroby podniku tam byli odborníci a také potřebné in-
formace. Osobně pamatuji návštěvu pana RNDr. Wernera Espe, uznávaného odborníka na materiály pro vakuovou
techniku, kterého jsem provázel. Jeho němčině jsme dobře rozuměli, občas uznale pokyvoval, choval se uctivě a my
k němu také. Jeho návštěva nebyla dlouhá. Jeho odborné obsažné knihy jsou dodnes předmětem studia.
Dobrá spolupráce mezi Teslou Vrchlabí a Teslou Rožnov existovala a dalo se z ní vycházet. V tomto svém příspěvku se
však nebudu výrobním programem ve Vrchlabí podrobně zabývat.
Ze stručné analýzy hospodářské, politické a vojenské situace vyplývá to podstatné. Tesla Rožnov vznikla z rozhodnu-
tí státních orgánů jako podnik určený pro výrobu elektronek jak civilního, tak vojenského užití. Lokalita byla vybrána
údajně kvůli zdroji čisté vody, čistému ovzduší a dostatečnému počtu pracovních sil, jemných rukou, tj. děvčat. Dost
důležitou roli hrál fakt, že byla k tomu účelu vybrána jako vhodná již postavená budova původně určená pro textil-
ní výrobu. Výroba elektronek nepotřebuje těžká zařízení a nosnost podlah již postaveného objektu byla dostatečná.
Také větší vzdálenost od západní hranice hrála roli.
Přesný termín, kdy a kterou elektronkou byla výroba zahájena, sám neznám a zajisté se tím tento historický přehled
zabývá v jiné kapitole.
V roce 1954, kdy jsem nastoupil, již byly vyráběny elektronky různých druhů a konstrukčního provedení. Některé
z nich pocházely přímo z konstrukčních kanceláří firmy Philips, jiné měly původ v jiných firmách, několik jich bylo vy-
ráběno podle podkladů ze SSSR. Když se provede rozbor, kdo byl původním autorem konstrukce, dojde se ponejvíce
ke zjištění, že v případě miniaturních sedmikolíkových elektronek to byly hlavně konstrukční kanceláře firem z USA.
To se k překvapení laiků týkalo také miniaturních patkových elektronek vyráběných pro armádu podle podkladů ze
Sovětského svazu. Technicky se jedná o vnitřní pracovní části elektronek umístěné ve vakuu, skládající se z katody,
mřížek a anody. Jejich geometrické rozměry jsou určující pro výsledné elektrické parametry. V detailech se jednotli-
vé konstrukce zajisté lišily. Až teprve pozdější typy elektronek, použité pro výrobu televizorů, byly kopie evropských
konstrukcí.
K uklidnění čtenáře dodávám, že tak postupovali i jiní výrobci v Evropě, nejen u nás za železnou oponou. Cílem byla
možnost přímé záměny elektronky v radiopřijímači či televizoru, která byla dokonce vyžadována jak od zákazníků, tak
od výrobců přístrojů. Když to správně hraje, tak uživatele nezajímá, kdo je autorem konstrukce elektronky.