Basic HTML Version
154
Vývoj podniku po roce 1989
Například:
Pro realizaci uvedených opatření je zcela bezpodmínečné:
-
nově koncipovat plán technického rozvoje pro rok 1990 (psal se už duben!)
včetně přesně stanovených ekonomických cílů,
-
úkoly zaměřit na sortiment výrobků, jejichž významná část by se stala exportovatelnou při dosažení
alespoň přijatelného zisku,
-
provést zúžení sortimentu vyvíjených prvků a koncentrovat kapacity do sortimentu odbytově zabezpečeného,
-
systémově provázat činnost marketingu a technického rozvoje s cílem pružného reagování na požadavky trhu,
-
strukturální přestavbou příslušných útvarů zjednodušit organizační návaznost mezi vývojovými etapami výroby
a vlastní realizací tak, aby byla jednoznačně vymezena odpovědnost za realizaci jednotlivých etap úkolů,
-
vyvolat aktivitu v prodejní a marketingové činnosti s cílem zajistit tržby nezbytné pro tvorbu všech potřebných zdrojů.
Skutečný problém ovšem byl, že v podniku ve skutečnosti neexistoval prodej, říkalo se tomu odbyt. V rámci hledání
vhodného výrobního sortimentu bylo v plánu technického rozvoje na rok 1990 zařazeno na 200 nových výrobků, je-
jichž očekávané výrobní série byly pod hranicí obvyklé výrobní dávky (sady). To samo o sobě byl nesmysl, protože na to
výrobní a hlavně vývojové kapacity nestačily, ale umožňovalo to plánovat náklady na technický rozvoj. Drtivá většina
pracovníků výzkumu a vývoje vycházela z dosti naivní představy, že výkony VaV (Výzkum a vývoj) jsou dány množ-
stvím vynaložených nákladů a že obdobně je tvořena i prodejní cena a tím i zdroje pro existenci!
Ke dni 31. 3. 1990 zaniká Tesla Rožnov koncernový podnik jako součást koncernu Elektronické součástky a k 3. 4. 1990
je ustavena Tesla Rožnov jako státní podnik. Je to první velká organizační změna, kterou byl vlastně odstartován pro-
ces privatizace. V jednotlivých útvarech nastává horečná aktivita, jak nejlépe připravit útvar, oddělení na budoucnost.
Vedení podniku se snaží udržet odstředivé tendence na uzdě a vyjednávat pro podnik co možná nejvyšší podporu
státu pro zachování výrobní schopnosti podniku v co nejsilnější (rozuměj neporušené) sestavě. Vzniká další progra-
mový dokument popisující možnosti jednotlivých výrobních oborů, včetně závodů (ke státnímu podniku Tesla Rožnov
stále ještě patří závody Vrchlabí, Opočno, Havířov, Třinec a provozovna Petřvald!). Zde jsou již formulovány požadavky
na ukončení některých výrob, či jejich omezení – například výroba černobílé TV obrazovky, specializace výroby strojů
a zařízení, a také se poprvé objevuje kacířská myšlenka na specializaci výrobního sortimentu polovodičů.
Na veřejnost prosakuje záměr vedení přeměnit státní podnik na akciovou společnost a následně vytvořit společnosti
s ručením omezeným, které by byly dále vlastněné akciovou společností. Objevuje se termín„podnikatelská jednotka“,
tedy název útvaru, který by měl v blízké budoucnosti představovat připravovanou„společnost s ručením omezeným“.
Vedení podniku je silně rekonstruováno, do řízení podniku jsou„povoláni“ osmašedesátníci, projevuje se silný vliv Ob-
čanského fóra a odborů, zejména v projevech nespokojenosti s výsledky hospodaření podniku. Do Rožnova začínají
proudit průzkumné zahraniční návštěvy, ministři a také pan prezident zavítal. Pro setkání pana prezidenta se zaměst-
nanci probíhala prověrka účastníků s pečlivostí, před kterou bledly manýry minulého režimu.
Začíná dělení fabrického koláče v podobě obrysů budoucích samostatných podnikatelských subjektů. Podnik se
v roce 1990 stále ještě řídí rozpisem úkolů státního plánu, nyní již hlavně v podobě objemových ukazatelů, výrobková
náplň a prodej je plně v rukou podniku. Setrvačnost mechanizmů a také absence potřebné legislativy pro nové pod-
mínky umožnily splnění ročního plánu oblíbeným trikem odeslání zboží na cestu k zákazníkovi, i když nebylo kontra-
hováno. Pro účely splnění ukazatelů vedoucích pracovníků je to sice postačující, ale velmi krátkozraké. A tak bylo v ná-
sledujícím roce nutno neexistující zisk zdanit a firma se začíná propadat do dluhů.
Situace v oblasti polovodičové výroby byla zvláště složitá. Komplex Výroba a vývoj polovodičů představoval několik
samostatných provozů, a tedy i kádrových problémů. Experimentální provoz, provoz výroby čipů, provoz výroby kře-
míku, provoz montáží součástek a konečně Výzkum a vývoj včetně materiálových a chemických laboratoří.
Řada z vedoucích těchto provozů byla v důchodovém věku, a tak během roku, kdy byly stanoveny poměrně slušné
podmínky pro předčasný odchod do důchodu (dříve věc naprosto nemyslitelná, pokud se nejednalo o zdravotní dů-
vody), mnozí zvolili tuto formu úniku. Skutečně odejit byl pouze vedoucí provozu výroby křemíku, kde vládly poměry