Basic HTML Version
141
1968 – 1989 Tesla očima jednoho ze zaměstnanců
ně dle vzoru TI vysekávaly z kovaru, později FeNi42 a nakonec se podařilo (s použitím měkkého pájení nebo lepení
vodivými i nevodivými lepidly) prokázat použitelnost a prosadit materiál (CuFe) a navíc design tzv. úsporného pro-
vedení souboru přívodů, kdy se ze stejné plochy materiálu získal dvojnásobný počet souboru přívodů. Mělo to však
jeden velký háček – bylo nutno kompletně přebudovat montážní stroje a nástroje pro nový design souboru přívodů
a to stálo taky nějaké peníze. Akce trvala asi 5 let a byl to jeden z mála případů, kdy se podařilo realizovat spoluprá-
ci v rámci RVHP.
Lidé však nežili jen Teslou – ta byla pro většinu lidí „jen“ prostředek k získání základních prostředků pro obživu, ale
vlastní život či naplňování osobního života se dělo někde jinde. Drtivá většina zaměstnanců Tesly, zejména v dělnic-
kých profesích, byla z okolí Rožnova. Mimopracovní život se odehrával hlavně v místě bydliště a zejména na venkově
hodně individuálně. Údolí vodních toků Bečvy i Hážovky se pomalu plnilo nově rostoucími rodinnými domky. Stejně
to platilo i pro obce Zubří, Vidče, Zašovou i Střítež ve směru na Valašské Meziříčí. Na mechanizaci stavebních prací se
mnohdy nevědomky podílela Tesla. I když Rožnov zažil nebývalý rozvoj bytové výstavby, plánované tempo budování
bytů neodpovídalo potřebám rozvoje Tesly. Mnohé se určitě dařilo díky tomu, že od 50. let obsazovali radnici (tehdy
Městský národní výbor) bývalí tesláci, kteří dokázali prosadit rychlé změny územního plánu. S využitím družstevního
stavebnictví a také podnikem zřízeného Stavebního bytového družstva TESLA byla přece jen větší měrou uspokojo-
vána poptávka po bytech. Bohužel se tyto naplánované záměry nedařilo plně prosadit v oblasti infrastruktury nových
sídlišť. Příjezdové trasy, možnosti parkování jsou na některých sídlištích hodně podobné jednosměrkám středověkých
center mnohých měst. Asi je ale nutno ocenit, jak tehdejší ředitel Tesly dokázal záměry prosadit a financovat. Byly to
šachové partie s okresem typu: stavbu nemocnice v Rožnově odložíme na další pětiletku, prozatím uvolníme prostřed-
ky na výstavbu polikliniky formou akce„Z“ a schválíme počet nově zahajovaných bytů. Význam podniku byl podpořen
mimo jiné také tím, že pro oblast dělnických profesí byly náborovou oblastí celá Morava a severozápadní Slovensko.
S růstem Tesly nerostl jen Rožnov, ale také jeho okolí a zejména panelákoví lidé hledali i něco jiného než Teslu samot-
nou, zejména když bylo paradoxně velmi obtížné zůstat v práci déle, třeba i zdarma.
Vzhledem k tomu, že Tesla měla silné vývojové oddělení a také další útvary měly silné konstrukční útvary, vznikla
v Rožnově ojedinělá anomálie. Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel byl díky Tesle více než dvojnásobný oproti
státnímu průměru. To se mimo jiné projevilo i mimo Teslu v běžném občanském životě.
Poměrně běžně se za podpory údržbářů vyráběly různé přístroje, zpravidla vyšší jakostní kategorie, než byly k dostání
v obchodech. Patřily sem zejména zesilovače třídy Hi-Fi, tunery pro příjem FM rozhlasu, pasivní i aktivní elektronické
výhybky pro reproduktorové soustavy, ale také digitální hodiny, různé melodické zvonky, elektronické hudební ná-
stroje, směšovací pulty pro hudební skupiny a různé digitální měřicí přístroje i malé osciloskopy. Ostatně nejžádaněj-
ším časopisem té doby byl v Rožnově vedle Dikobrazu měsíčník Amatérské rádio.
Tesla podpořila tuto tvůrčí činnost zřízením prodejny II. jakosti, kde bylo možno za rozumný peníz nakoupit sou-
částky bez rizika pašování z fabriky. Popularita prodejny„U Sedláčka“, podle jména vedoucího a vášnivého radioama-
téra, byla celostátní a vydržela ještě dlouho po roce 1989. Ať už byla motivace jakákoliv, dle mého názoru přetlak
nerealizovatelné aktivity v práci se nakonec bohulibě přelil do „mimopracovní činnosti“. Mimořádného růstu dosáh-
la tělovýchova, nové koupaliště, jezdecký areál, lyžařský areál na Soláni, fotbalový a hokejový stadion, tenisové kurty,
můstek pro skoky na lyžích s umělou hmotou (svého času první v ČSR), camping TJ a camping Svazarmu a mnoho dal-
ších věcí vzniklo díky akcím„Z“ , protože lidé chtěli sportovat, bavit se, vytvořit podmínky pro své děti. Vznikaly nové
oddíly TJ a není bez zajímavosti, že zde byly vychovány i reprezentantky v gymnastických oddílech, házená či odbíjená
se provozovaly na ligové úrovni a mnohé úspěchy neumím ani vyjmenovat. Almanachy TJ Rožnov určitě dokážou tuto
oblast patřičně doplnit. Rostly zahrádkářské kolonie a díky trvalému nedostatku zeleniny a ovoce v obchodech byl
o tuto„zábavu“ zájem nevyčerpatelný. Zahrádkářské kolonie v Rožnově se vyznačovaly řádem, umírněnou jednotnou
architekturou a snahou o určitý osadní život.
Netroufám si popisovat dění na poli kultury. Ale stejně jako Svazarm, tak i tzv. Jednotný klub pracujících poskytl stře-
chu činnostem, které by se oficiální podpory tzv. společenských organizací těžko dočkaly. Pamatuje si ještě někdo na
amatérské divadlo a známý soubor Sakotran? Ke koloritu doby patřily věčně soupeřící soubory Javořina a Radhošť,
které jezdily, díky své profesionalitě projevu, i na zahraniční festivaly. Přestože i tyto zájmové organizace a spolky byly
prostoupeny ideologickými zájmy a obětiny musely být přinášeny, dařilo se skutečné zájmové činnosti, která by in-
dividuálně byla jen obtížně realizovatelná. Jako příklad může posloužit Svazarm, který pod svými křídly ukrýval přes
svou proklamovanou vazbu na armádu i řadu aktivit, které neměly mnoho společného s oficiální brannou činností.
Kromě sportovních klubů jako Klub sportovních střelců, biatlonu, sdružoval Svazarm např. Klub přátel divadla