Basic HTML Version
121
Ještě několik poznámek na závěr
Probírám se s nostalgií materiály o Tesle, jako něčím, co pochází z dávné minulosti, skutečně z minulého století a co
je součástí obrazu doby. Je to příběh o snaze s pomocí logických argumentů prosadit cosi racionálního do setrvačně
běžícího systému.
Jenže ono mnohé ze zásadních důvodů prosadit nešlo. Tak se například vědělo, že je z technických i ekonomických
důvodů třeba zavést nepřetržité provozy včetně sobot a nedělí. Vždyť ti, coměli možnost vidět provozy mnoha západ-
ních firem, nebyli slepí a hluší. Jenže tady byly ty výdobytky pracujícího lidu a se zlou se potázal ředitel v piešťanské
Tesle, když se snažil něco takového důsledněji zavést. Spatřovalo se v tom asociální jednání.
Vědělo se také, že snad nejefektivnějším způsobem zásadní modernizace výrob by bylo stávající prostory vyklidit, pro-
vést stavební úpravy a osadit moderní technologií. Jenže to by znamenalo přerušení kontinuity plnění plánu, tedy
něco, z čeho by tajemníky všech stupňů klepla pepka. Navíc neexistoval zdroj, který by nahradil přechodný výpadek
dodávek součástek odběratelům. A tak se stavěly nové nákladné kapacity, třeba i s vědomím, že budou využity jen na
jednu směnu.
Nová výstavba ale neměla jen technický význam. Její rozsah svědčil o schopnostech ředitele. Nová výstavba dokázala
přilákat různé hodnostáře a to se zase projevilo známostmi a třeba větší ochotou centra uvolnit devizové prostředky.
Společenství úspěšných ředitelů s velkými stavebními organizacemi, např. s IPS, bývala nerozborná. To byl i případ
Rožnova.
Nové výstavby měly i makroekonomické příčiny. V lokalitě Třinec byla výborně placená místa pro muže v těžkém stro-
jírenství. Jejich paničky práci neměly, činily různá alotria atd., čímž se zabývaly krajské orgány. Ty došly k závěru, že
je třeba paničky zaměstnat. Tak vznikl závod Tesla Třinec, který mimochodem nikdy za moc nestál. Podobná situace
v druhé půli osmdesátých let vznikla v Bratislavě. Docela vážně se uvažovalo o výstavbě závodu na součástky v Petr-
žalce pro asi 7 000 zaměstnanců. Angažoval se v tom i tehdejší ministr resortu, který byl z nějakých záhadných důvodů
poslancem za Bratislavu. Akci měl organizovat a řídit rožnovský koncern. Sepsal jsem tenkrát nějaké rozbory pro cen-
trální orgány a možná to pomohlo k tomu, že tenhle nesmysl šel pod stůl.
Méně známým faktorem byla skutečnost, že přes všechny ty řeči a úžasné záměry využití těch tesláckých výrobků ve
skutečnosti zase tolik potřeba nebylo. Odbyt součástek měl jen dvě podstatné části, totiž odbyt pro výrobní spotřebu
a export do LDS. Objem odbytu pro výrobní spotřebu byl určen centrem prostřednictvím objemu prostředků, který
byl přidělován finalistům a který byl limitován. Na větší dodávky prostě finalisté neměli. Export do LDS se řídil tzv. roč-
ními protokoly, které byly sestavovány na základě vyrovnané bilance. V řadě případů bývalo problémem partnerské
Zamyšlení