120
Poezie vyčerpaných budovatelů socialismu
Vzhůru k samostatnosti!
Tak zrušili ředitelství podniku
není pro ty lidi úniku
Nebudou nám kousat z krajíce
to žralo nás na nich nejvíce
Nebude nás zloba sužovat
když přestaneme s nimi obcovat
To tuze je pro nás příjemné
výplaty hned budou objemné
Svobodně začneme podnikat
zisky nám nebudou unikat
Nové teď budou rozvoje
vše staré hodíme do hnoje
Víme, co ke štěstí postačí
hnedle budeme boháči
Chce to jen splnit podmínku,
co pravidla nám dala do vínku
Že totiž všechno, co děláme
někomu pak dobře prodáme
Jinak tu naši výrobu
vezme si náš podnik do hrobu
Ty konce už trochu tušíme
a potichu také se bojíme
Že za čas k našemu zděšení
i náš podnik postihne zrušení
Jaro 1990, Jan Stach