204
Návrhové středisko – Design Centrum
ti audio zesilovačů. Případná výroba měla být v první fázi na vlastních linkách. V průběhu jednání s AD projevila zájem
o spolupráci také firma Motorola, reprezentovaná svým evropským vedením v Ženevě. V roce 1991 navštívili Rožnov
pánové Shlapak a Čergel. Po oficiálním jednání s vedenímTesly kontaktovali tito představitelé vedení Konstrukce s ná-
vrhem jednání o případném využití zbylé části konstruktérů pro návrh IO pro Motorolu.
Při dalších jednáních s vedenímMotoroly bylo vedení rožnovské Konstrukce IO požádáno o pomoc s přesvědčováním
vedení oddělení Návrhu nových součástek (NPD) Motoroly o vhodnosti a účelnosti využití znalostí rožnovských kon-
struktérů pro Motorolu. Doposud na ně bylo pohlíženo jako na design inženýry ze zaostalé části Evropy. Nebylo lehké
takovou přesvědčovací misi přijmout. Nově navržené IO Motoroly byly v té době skutečně o generaci dál před návrhy
IO z Rožnova. Také technologické embargo návrhových nástrojů zde hrálo zásadní roli.
Odmítnutí takové zkoušky ohněm by však dle představitelů vedení Motoroly znamenalo zásadní komplikaci pro
vytvoření Motorola Czech Design Centra (MCDC). To by bylo nešťastné jak pro přežití Konstrukce IO Tesly, tak velmi
negativní pro následné kroky další spolupráce Motoroly a Tesly při výrobě polovodičů v Rožnově. A tak vedení Kon-
strukceTesly souhlasilo s požadovanou„předváděcí”a zkušební (grilovací) cestoupředstavitele Konstrukcedodesign
centra v Ženevě a Toulouse. Bylo to také velkou výzvou dokázat, že navrhovat IO ve ztížených podmínkách může
být stejně náročné jako navrhovat náročnější obvody pomocí vyspělé techniky. Zkušenosti návrhu analogových
obvodů – inženýrské vědomosti – jsou potřebné v obou přístupech.
Vedení Motoroly zorganizovalo tuto předváděcí cestu v roce 1992. Vedoucí Konstrukce byl pozván na týden do
ženevského design centra s návrhem na případné prodloužení do Toulouse, dle pozitivního výsledku mise v Ženevě.
Jednání v Ženevě nebyla lehká nejen z důvodu uvědomování si vážnosti mise a nutnosti dosažení kladného pře-
svědčovacího výsledku, ale i z tak dnes banální komplikace vedení jednání v angličtině – tehdy nikdo z Konstrukce
nemohl na Západ, angličtina bývala jen koníčkem.
V design centru v Ženevě byly představeny naše design znalosti pracovníkům design oddělení televizních a spotřeb-
ních obvodů (N. Filkenstein, H. Lehning). Jednání probíhalo celý týden.
Osvícením shůry byl nápad prezentovat zkušenosti z návrhu zákaznických obvodů, i když ty tvořily asi jen 20 %
všech návrhů. To mělo dva pozitivní aspekty, které udělaly velký dojem: zakázkový přístup návrhů nového obvodu
zapojoval designéra do nejširšího technického kola jednání se zákazníkem od definice nového IO až po jeho společ-
né hodnocení v aplikaci zákazníka. Tak široký technický záběr neměl každý konstruktér u Motoroly – měli na to spe-
cializované disciplíny.
Druhým velmi pozitivním aspektem bylo prezentování vlastních originálních řešení („patentů“), která mohla vznik-
nout jedině při vývoji zákaznického IO, ne při vývoji ekvivalentních (kopírovaných) IO. Zvláště prezentace vlastního
řešení obvodu na řízení bezkontaktní klávesnice s vícenásobným stiskem zaujala nejen přítomné designéry, ale i jejich
vedení. Už v polovině prezentačního týdne ocenilo vedení Motoroly pozitivní dojmy, které dostávalo z design sku-
pin, a prodloužilo misi o další týden v novém design centru v Toulouse. Závěrečné prezentace v Ženevě už probíhaly
v dobré pohodě, s vědomím, že i rožnovský konstruktér IO může zaujmout technickým řešením.
Design centrum v Toulouse se zabývalo návrhem IO pro automobilový průmysl. Prezentace a jednání probíhaly s ve-
dením DC (Mr. P. Lefebre) a vedením jednotlivých konstrukčních oddělení (P. Raguet, J. Hamid, J. L. Terre). Štěstí přeje
připraveným, i v oboru automobilových designů jsme měli zkušenosti se zákaznickými obvody, když jsme navrhovali
IO pro řízení zapalování plynových motorů (pro PAL Kroměříž). Zde jsme zaujali prezentací zkušeností analogově-di-
gitálního návrhu IO, což bylo i v„západních“ částech design světa novotou. Desetibitové analogově-digitální rozhraní
prezentovaného příkladu rožnovského designu zapůsobilo velmi pozitivně. Vzpomínám si, že ani česká angličtina ne-
byla tak rozpoznatelná v konfrontaci s angličtinou francouzskou. Diskuse nad technickými detaily moderního desig-
nu analogově-digitálního kontroléru nás povznesly nad čistotu anglické gramatiky. Technickým know-how byl taky
zaujat i vedoucí ženevského DC, který si přiletěl poslechnout i francouzskou část prezentace představitele rožnovské
konstrukce. Možná očekával, že se budeme chlubit stejnýmmateriálem jako v Ženevě. Možná jsme ho zaujali v širším
měřítku, což také deklaroval vedení Motoroly, jak jsme se později dověděli. Rožnovského konstruktéra naopak zau-
jaly „design podmínky snů“, které nám design vedení předvedlo (na rozdíl od Ženevy). Počítačové návrhové nástroje
byly o více jak jednu generaci před našimi, což se hlavně mohlo projevit v kvalitě simulací navrhovaného IO. Zvláštní
pozornost si také zasloužilo speciální testovací zařízení, simulující rušivé prostředí na palubě automobilu. To my jsme
museli měřit nový IO i namontovaný v autě.