Basic HTML Version
151
Rok 1989 a ty následující v Tesle Rožnov
Ovzduší změn bylo možné rozpoznat už v roce 1988, tedy přinejmenším v ekonomické části života rožnovské Tesly.
Celostátně byl odstartován další pokus o reformu ekonomického řízení národního hospodářství. Snad už začalo být
zřetelné, že kolosy typu Tesla nejde kočírovat pomocí centrálních direktiv, pokud se začne uplatňovat, byť je omezeně,
funkce nabídky a poptávky. Skutečný vliv obávaného trhu byl za dveřmi. Postupně stoupala nervozita uvnitř podni-
ku a pověsti o tom, že by podnik mohl být rozdělen na samostatně hospodařící jednotky, vyvolaly vlnu odstředivých
tendencí. Úsilí toto privilegium získat bylo znát zejména v provozech, které vyráběly zboží prodejné i na trhu reálného
socialismu. Ve vedení podniku byl stanoven úkol pracovat na koncepci tzv. podnikatelských jednotek. Pro modelový
experiment byly vybrány provozy Výroba barevných obrazovek, provoz Předvýroby (součástí tohoto provozu byla
i výroba křemíku), provoz Výzkum a výroba technologických zařízení zkráceně nazývaný Strojírny a útvar Energetiky
(tedy pokud mne paměť neklame). Stranou tak zůstaly útvary bez finálních výrob (Útvar strojů a zařízení, Nástrojárna
a administrativní útvary – Ekonomický úsek, Investiční úsek, Materiální a organizační příprava technologie výroby,
Organizační úsek, včetně výpočetního střediska a další útvary, které přes oponu času neumím vyjmenovat), ale také
výrobní útvary spojené s produkcí polovodičů (Výroba čipů, Montáž integrovaných obvodů a tranzistorů, Experimen-
tální provoz, Výzkum a vývoj). Od roku 1989 měla Tesla také nového ředitele, ing. Ivana Hejtmánka, který už nepatřil
ke generaci otců zakladatelů podniku.
Rok 1989 mne zastihl po všech peripetiích osobních vzestupů a pádů na židli vedoucího technické kanceláře výrob-
ního úseku. Byla to funkce dosti honosná, s širokým spektrem činností. Technická kancelář výrobního úseku byla sou-
částí administrativy výrobního náměstka. K tomuto aparátu patřila také dispečerská kancelář výrobního úseku a její
činnost se vztahovala i na pobočné závody i podniky koncernu. Odtud (rozuměj z dispečerské a technické kanceláře
výrobního úseku) se lepily díry v plánování výroby a předvýroby včetně pobočných závodů, řešily technologické ne-
srovnalosti (odchylkové řízení pro zpracování nestandardních materiálů) a řada dalších spíše nestandardních činností.
Výkonná pravomoc tohoto úřadu kolísala dle zaměřenosti problematiky a snad i historických zvyklostí. Například
v oblasti tzv. duplicit, tj. náhradních dílů pro nástroje, byla téměř absolutní, až po spory v oblasti technologií, kde byla
relativní. Do působnosti kanceláře patřila mimo jiné také administrativa „zlepšovacích návrhů“ a v 80. letech přibyla
k náplni práce komunikace s VLKem (VLK =Výbor lidové kontroly, něco jako dnešní Nejvyšší kontrolní úřad) za výrobní
úsek. VLK byl vybaven trestajícími pravomocemi za účelem odstraňování nepravostí všeho druhu. Nutno uznat, že se
zaměřoval především na kontrolu a řízení procesů, což byla oblast pro mnohé z nás, v té době, dosti nepochopitelná.
Nepamatuji se, že by se někdy hovořilo o případu, kdy by VLK vydal nějakou kladně hodnotící zprávu. Mimořádným
Vývoj podniku
po roce 1989