Basic HTML Version
149
1968 – 1989 Tesla očima jednoho ze zaměstnanců
procesy a prvky navrhovat do standardizovaných procesů. To dosti znesnadňovalo a ve svém důsledku prodražova-
lo výrobu. Ovšem v daných podmínkách to asi jinak moc nešlo, řídicí mechanismus nejen podniku by takovou razant-
ní změnu přístupu asi neunesl. Více rozebírat či komentovat práci tohoto klíčového útvaru si nedovolím, natolik jsem
do vnitřních problémů ani nenahlédl. Osobně chovám k většině pracovníků VaV velký respekt, jak z toho, co dokázali
vytvořit do roku 1989, tak zejména po roce 1992, kdy se především díky jejich znalostem, odhodlání a řadě dalších
skvělých vlastností podařilo znovu vybudovat sebevědomou a technicky vynikající výrobu polovodičů. Domnívám se,
že řada pravověrných tesláků je docela oprávněně hrdá na to, že ještě dnes je řada rožnovských výrobků stále použí-
vána a některé součástky lze i dvacet let po ukončení výroby najít v obchodech se součástkami.
V druhé polovině 80. let se připravovaly obrovské investice na zvýšení kapacit výroby křemíku a také byla zpracována
studie nové výrobní haly pro špičkové technologie výroby čipů, které v polovodičovém světě bušily na dveře. Za to-
hoto stavu zdánlivě paradoxně narůstaly odbytové potíže – při nedostatečném sortimentu vlastní výroby a stále roz-
sáhlejších dovozech nedokázal zpracovatelský průmysl vyráběnou produkci polovodičů vstřebat, a tak zákonitě mu-
selo dojít k přehodnocení výstupů. V Rožnově pokračovala orientace na výrobu čipů, postupně byly montážní linky
přesouvány do pobočných závodů Havířov, Třinec a provozovny Petřvald. Na konci 80. let byla montáž výkonových
tranzistorů a stabilizátorů napětí už zcela v závodě Havířov, Třinec se specializoval na pouzdra DIL se 14 a 16 vývody,
Petřvald pak na montáž obvodů v kovových pouzdrech. V Rožnově se kapacita montáží nezvyšovala, zůstaly tu spe-
ciality a náběhy nových výrob.
Výrobní sortiment integrovaných obvodů v Rožnově byl na konci 80. let poměrně široký (viz dobové katalogy výrob-
ků) a objem výroby (včetně pobočných závodů) dosáhl úrovně 100 mil. ks/rok. V Rožnově pracovalo ve vlastní výrobě
čipů, montážích, experimentálním provozu, výzkumu a vývoji, včetně podílu obslužných provozů, okolo 3 000 za-
městnanců (osobní odhad). Celá Tesla Rožnov jen v Rožnově měla na 8 500 zaměstnanců. To se ale mělo v blízké době
dramaticky změnit, přišel rok 1989 a vstup do tržní ekonomiky byl pro většinu z nás, tesláků, velmi složitý.
I když by následující řádky patřily spíše do období po roce 1989, je dobré se zamyslet, proč se tak velký podnik najed-
nou zhroutil a nebyl schopný další existence. V nových podmínkách otevřeného tržního hospodářství nemohly výroby
uživit všechny podpůrné, předvýrobní a administrativní útvary. Navíc byly „nevýrobní“ útvary oproti výrobě v per-
sonální převaze. To nemohlo fungovat nikde na světě. Snaha vyrobit si doma unikátní technologická zařízení, čisté
chemikálie, speciální polotovary nemohla být ekonomicky vyvážená ve vztahu k finální výrobě. Elektronika v Českoslo-
vensku se přesto rozvíjela takovým tempem, že se vymkla z pravidel centrálního plánování a bez orientace na potřeby
skutečného trhu spěla ke kolapsu. Po dvaceti letech je už jasně čitelné, že cesta specializace byla jediným východis-
kem. Dnešních asi 1100 lidí ve výrobním procesu (včetně veškeré administrativy) produkuje asi 20 x více než Tesla
v roce 1989, a to za ceny světově konkurenční a dokáže si také vydělat na nové investice, materiály atd.