Basic HTML Version
10
Vznik Tesly Rožnov – Dva trochu rozdílné pohledy
torů po roce 1950. Výzkumné ústavy sice nadále držely krok se zahraničním vývojem, výroba ale nesměla mít zájem,
elektronky byly přece „zaběhnuté“. Traduje se výrok ministra těžkého strojírenství, pod něhož elektrotechnický prů-
mysl tenkrát spadal: „Nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si až na celovodiče.“ Doložen je výrok jiného pohlavá-
ra elektrotechniky: „Tranzistory se vyrábět nebudou, protože je nikdo k ničemu nepotřebuje a potřebovat nebude.“
Přesto byla v roce 1958 zahájena výroba tranzistorového radiopřijímače, do výrobních procesů byly zavedeny další
novinky jako plošné spoje, plastické hmoty, ferritové materiály atd. Dohnat světový vývoj se již nepodařilo. Stejnou
brzdou jako tranzistory se v šedesátých letech staly integrované obvody. Zásluhou tehdejších vládních činitelů, stra-
nicky vysoce zasloužilých, se k nim výroba opět „musela“ postavit zády. Jen výrobce Tesla Rožnov dokazoval výhody
prvních IO řady MAA115–145, což byly tři tranzistory v jednom pouzdře, tím, že musel iniciovat výrobu prvního radio-
přijímače IN70 v TESLE Kolín, kde byly tyto obvody použity jako mezifrekvenční a nízkofrekvenční zesilovače.
Souběžně se spotřební elektronikou se rozvíjely i další obory. Tesla Brno a Metra Blansko se staly výrobci měřicích pří-
strojů, Tesla Strašnice jim přizvukovala měřicí technikou pro telefonní účely. Vyráběly se přístroje pro lékařskou tech-
niku na velmi vysoké úrovni, reléová a analogová výpočetní technika. Šedesátá léta znamenala pro Teslu stále dobré
zahraniční trhy a vysokou kvalitu. Avšak v rámci delimitace výroby a dělby práce mezi jednotlivými státy RVHP byla
násilně ukončena výroba některých komponentů, jichž se měly ujmout firmy v SSSR, NDR, Polsku a dalších státech.
Po zkušenostech s jejich nekvalitními dodávkami musela být např. v Metře znovu obnovena výroba ručičkových měři-
cích přístrojů, v Rožnově a Vrchlabí výroba elektronek atd. V 80. letech byla v Tesle Rožnov zahájena výroba licenčních
barevných televizních obrazovek in-line firmy Toshiba. Ve spolupráci s firmou Philips se u nás na trhu objevily první
videomagnetofony a o něco později přehrávače CD-disků.
Po roce 1990 byla výroba spotřební elektroniky, zásluhou hlavně pražských „dealerů“ s osobním nemravným zisko-
vým cílem, rekrutujících se převážně z někdejších funkcionářů ještě stále pracujících v zahraničním obchodě po bý-
valém socialistickém Československu, zcela ukončena a jednotlivé závody TESLA ke škodě celého národa postupně
zanikaly. Tehdejší staronoví činitelé záměrně houfně roztrušovali svou tezi, že náš slaboproudý průmysl je„patnáct let
za opicemi“, takže je nutné začít trh zásobovat zahraničními výrobky, na něž tito noví nositelé techniky již měli svůj fi-
nanční patent. Přitom za opicemi byli právě tito noví rozhodující vládní činitelé. Tvůrčí technici a vývojoví pracovníci
znalí světové techniky, lidé opravdu na úrovni, nebyli ani připuštěni ke slovu. Dnes zůstalo jen několik podniků, zabý-
vajících se převážně speciální výrobou. Je obzvláště podivné, proč musely být velice rychle likvidovány závody s tzv.
čistými prostory, ve kterých se vyráběly a vyvíjely polovodičové součástky. Proč a čí zásluhou, o to se nikdo nezajímal
a podle všeho už se ani zajímat nebude.
Při pohledu zpět můžeme říct jen jedno. I když n. p. Tesla nedokázal globálně udržet krok se světovým vývojem, máme
být na co hrdí. Ve spoustě rodin stále fungují výrobky spotřební elektroniky se značkou TESLA, radioamatéři stále pou-
žívají kvalitní součástkovou základnu Tesly, která se vyrábí i nadále, avšak pod hlavičkou soukromých majitelů s jiným
názvem firmy. Národní podnik Tesla znamenal 45 let kvalitní práce československých vědeckých pracovníků, inžený-
rů a elektrotechniků. Aby i po zrušení n. p. Tesla zůstalo jejich dílo zachováno, byla při Historickém radioklubu česko-
slovenském zřízena sbírka výrobků n. p. Tesla, jejímž úkolem je postupně vytvořit informační i fyzický doklad o pová-
lečné československé radiotechnice.
Václav Roubalík