202
Návrhové středisko – Design Centrum
Rok 2012 začalo Design Centrum v nové administrativní budově postavené na místě bývalého„tesláckého“ výpočet-
ního střediska. Celkem 4 000 m² plochy včetně rozsáhlých laboratoří skýtá možnost dalšího růstu, a proto se o osud
vývoje integrovaných obvodů v Rožnově není potřeba obávat.
Radek Václavík
Historie konstrukce IO v Rožnově
Počátky historie návrhu a realizace diskrétních polovodičových prvků a integrovaných obvodů v Rožnově lze umístit
přibližně na začátek 60. let minulého století, kdy vakuové elektronky byly nekompromisně vytlačeny polovodičovými
technologiemi. Prvními návrháři jednoduchých polovodičových prvků tak byli před téměř 50 lety v bývalém státním
podnikuTesla Rožnov technici bez patřičné kvalifikace, kteří odborné informace získávali velmi obtížně. Až s postupem
let byla mikroelektronika a polovodičová technika zahrnuta do studijních programů vysokých škol v Praze, Brně a Bra-
tislavě a tým rožnovských konstruktérů tak mohl být průběžně doplňován o mladé inženýry s příslušnou kvalifikací.
Koncem 60. let konstrukční tým čítal přibližně 15 techniků ve 3 skupinách specializovaných dle vyvíjených polovodičo-
vých prvků, konkrétně křemíkových a germaniových tranzistorů, dále pak jednoduchých integrovaných obvodů cha-
rakterizovaných např. operačními zesilovači řady MAA100. Postupně se sortiment vyvíjených prvků rozšiřoval jak co
do funkce, tak hustoty integrace a metodiky návrhu, čímž se tým konstruktérů koncem 80. let rozrostl na cca 25 tech-
niků rozdělených do 5 konstrukčních skupin. Základní náplní jednotlivých skupin byl konstrukční návrh výkonových
tranzistorů a stabilizátorů napětí, analogových integrovaných obvodů pro televizní přijímače, AD převodníků, rychlých
číslicových IO, polovodičových pamětí a zákaznických integrovaných obvodů. Požadavky výrobců finální elektroniky,
vzhledem k obtížnému získávání devizových prostředků na nákup IO v zahraničí, byly velmi široké a vedly tak ke znač-
né šíří potřebných technologií pro výrobu IO ve státním podniku Tesla Rožnov.
Pokud jde o metodiku návrhu, ve většině případů byly navrhovány ekvivalenty zahraničních prvků. Bylo to dáno
především koncepcí finálních výrobců, kteří produkovali výrobky, v té době obdobné zejména západoevropským
a japonským. Je možno např. zmínit vývoj a výrobu řady„televizních obvodů”, jejichž výroba dosáhla milionových ob-
jemů. Mimo vývoj ekvivalentů významných zahraničních firem byla vyvinuta metodika návrhu polozákaznických IO,
tzv. hradlových polí, kde výsledné zapojení IO bylo realizováno propojením univerzální matice hradel poslední pro-
pojovací maskou. Hradlová pole byla vyvíjena ve spolupráci s výzkumnými ústavy výpočetní techniky, které se v té
době pokoušely o návrh vlastních stolních a sálových počítačů. Jak víme, v konkurenci světových výrobců výpočet-
ní techniky nemohla mít tato snaha efektivní výsledek. V roce 1979 jedna z konstrukčních skupin zahájila návrh origi-
nálních, tzv. aplikačně-specifických /ASIC/, jinak řečeno zákaznických integrovaných obvodů. Tento typ IO vyžadoval
principiálně jiný přístup k návrhu původního elektrického zapojení, návrhu topologie konstrukčních prvků na čipu IO
a samozřejmě k řešení aplikačního zapojení ve finálním výrobku. Jako příklad lze uvést kontrolér bezkontaktní kláves-
nice MH1KK1 pro Zbrojovku Brno, který byl úspěšně sériově vyráběn po dobu několika let.
Nutno také zmínit zvládnutí návrhu analogově-číslicových IO, kombinujících různé konstrukční a technologické prin-
cipy na jednom čipu. Jako příklad z roku 1989 mohu uvést řídicí IO pro gramofony MDA 1533, který na čipu integroval