8
Vznik Tesly Rožnov – Dva trochu rozdílné pohledy
kalita nebyla sice vhodná z hlediska dostupnosti energetických médií, strategické důvody však rozhodovaly. A tak byl
rožnovský závod adaptován pro vakuovou výrobu a výroba radarových komponentů v něm byla zavedena. Vzhle-
dem k důležitosti této výroby byla ostraha závodu svěřena armádě a probíhala podle řádu strážní služby. Do závodu
byly postupně zavedeny i jiné utajené malosériové výroby. Vyráběla se zde např. výborná německá vysílací elektronka
LS50 pod označením GU50 pro SSSR. U některých výrobků nebyla jasná jejich podstata. Tak se mluvilo o jistých„ba-
raterech“ a až později se ukázalo, že jde o variátory, vakuové stabilizátory proudu. Název byl ze sovětské dokumentace
chybně interpretován z neznalosti azbuky. Ing. Lačík míval v archivu spisů nádherné muzeum různých těchto speciál-
ních výrobků, dnes by to bylo určitě velmi cenné. Vedle uvedené speciální výroby v Rožnově probíhala i výroba civilní.
To byla ta akce hodných pánů z Prahy, kteří chudému Valašsku přinesli moderní výrobní program. Byla to druhopláno-
vá a možná krycí akce, byla však nepochybně velmi úspěšná.
Pokud jde o finální radiolokační techniku, byla rozvíjena ve Výzkumném ústavu radiotechniky v Opočínku a dále
v Tesle Pardubice n. p., ve speciálním objektu, tzv. Zámečku. A možná ještě jinde. Výroba komponentů pro radioloká-
tory měla ještě další zajímavý aspekt. Řada miniaturních elektronek a kulatá radarová obrazovka opatřená jiným lumi-
noforem byly základem produkce prvního československého televizoru. Ten byl prodáván za subvencovanou cenu asi
2 000 Kčs a byl o něj mimořádný zájem.
Jenže situace se začala měnit. Někdy ke konci prvé půle padesátých let armáda úplně změnila svoji koncepci. Podle
nově přijaté koncepce měla být používána sovětská výzbroj a výstroj. A tak byly protiletadlové pluky vyzbrojovány so-
větskými radary SON 4 nebo SON 6. Objevovala se i speciální technika, třeba systém ARSON, který z trajektorie střely
určil místo výstřelu. Používaly se i sovětské protiletadlové kanony ráže 76 mm, daleko horší než naše o ráži 100 mm,
které se vůbec nedostaly do výroby. Původní československé radary typu A (přehledový) a typu E (střelecký), ostatně
velmi zdařilé, pak už dosluhovaly, resp. zaskakovaly za porouchané sovětské typy.
V důsledku změny koncepce přestala mít armáda zájem o rožnovskou výrobu a vojenská strážní služba byla stažena.
Nějakou dobu pak strážní službu prováděli strážní ozbrojení samopaly vzor S23. Později byly i tyto relikty vojenské
éry staženy. Teď už se nestřežilo proto, aby se zamezilo vniknutí imperialistických agentů, špiónů či diverzantů. Teď se
střežilo hlavně proto, aby se ze závodu nic nevynášelo. Jenže ono se vynášelo. Ještě v prvé půli padesátých let existo-
val v Praze Vršovicích soukromý radiozávod Radio Verich. Tam bylo možno ve výkladu vidět různé nejnovější vakuo-
vé výrobky a studenti elektrofakulty se tam chodili dívat. Majitele ovšem brzy zavřeli. Tyhle drobné úniky elektronek
z Tesly ale nebyly podstatné. Platilo, že každý venkovský Valach musí mít cirkulárku. Potřebné díly takové cirkulárky
bylo možno vyrobit načerno na různých údržbách a i motor se dal leckde odmontovat. V oplocení závodu pak vznika-
ly díry, kterými se pak, třeba o noční směně, příslušný materiál vynesl. Ještě dokonalejším řešením bývala dohoda s ři-
diči zásobovacích vozidel. Teď už byla problematika Tesly zcela civilní a podstatné komponenty pro radary a jiný spe-
ciál se nevyráběly.
Výše uvedená verze vznikuTesly Rožnov n. p. není podložena žádnými dokumenty, zato indicie jsou dosti silné. Mnohé
také mohu dosvědčit vlastní zkušeností. Také jsem studoval na ČVUT elektro právě od roku 1951 v radiolokační speci-
alizaci a mnohá její tehdejší zdůvodnění se mi vynořila v paměti. Jako diplomový projekt jsem řešil modulátor 2 MW
magnetronu, tedy část radaru. Na vojenském cvičení v padesátých letech jsem působil u technických složek 35 PL
pluku v Plzni a zažil jsem nasazování sovětských radarů i přesluhování těch československých. Souvislosti toho všeho
mne pak napadly až dodatečně. Možná, že tato verze není bez zajímavosti.
Jan Stach